Dřevěné fasády – konstrukční ochrana

Na fasádní obklady lze použít bohatou škálu dřevin (dřevina), ale zásadní vliv na vzhled a funkčnost fasády má zvolený profil a formát obkladových prken. Ta mohou být uspořádána svisle, vodorovně a diagonálně, zde je však zapotřebí dát velký důraz na správné provedení stykových spár. Na fasádu je doporučeno používat radiálně či poloradiálně řezaná prkna a to z důvodu jejich lepší odolnosti proti vlhkosti a povětrnostním vlivům. ¹

Konstrukce musí být navržena tak, aby nedocházelo ke styku dřeva s vodou a aby tak nedošlo k oslabení jeho odolnosti. Vyšší vlhkost (vlhkost dřeva) je vynikající podmínkou pro vniknutí biotických škůdců (biologičtí škůdci), kteří způsobují degradaci dřeva. Dřevo proto nesmí být vystaveno zatékání nebo jinému zdroji nadměrné vlhkosti, nemělo by být vystaveno přímému slunečnímu záření a ze všech stran kolem něj musí proudit vzduch. Ne vždy se dají všechny tři podmínky dodržet, příkladem je právě dřevěný obklad domu, kde dochází k přímému slunečnímu záření na dřevo a je vystaveno dešti. Proto je u dřevěných fasád důležité, co nejvíce eliminovat dopad deště a slunečního záření na fasádu a dodržovat dostatečné a funkční odvětrávací mezery. V některých případech je vhodné zvolit ošetření povrchu příslušnými nátěrovými hmotami.³

Důležitými faktory ovlivňující kvalitu a životnost venkovního obkladu jsou vlhkost dřeva, která se doporučuje od 12 % do 16 % a rozměry obkladové palubky. Minimální tloušťka venkovního obkladu je 20 mm, aby se co nejvíce eliminovalo kroucení a praskání palubek vlivem vlhkostních změn. Na druhou stranu šířky obkladů se doporučují co nejužší a to nejlépe v rozmezí od 60 mm do 80 mm. Pro dřevěné fasády spojované na pero a drážku, které nejsou příliš vystaveny působení povětrnostním vlivům, je možné použít i šířku palubky 140 mm. ¹

Hlavním nežádoucím jevem nevhodně zkonstruované dřevěné fasády je zatékání do konstrukce. 3 Pro zabránění pronikání vody do konstrukce je důležité vhodné použití fasádních prvků s dobře vyřešenými detaily a výběr vhodné podkladní difúzní fólie. ¹

První možností, jak tomuto problému předejít, je dostatečný přesah střechy, který snižuje množství dešťové vody na fasádu dopadající, a navíc poskytuje stínění dřevěné fasádě. Dalším konstrukčním řešením, jak zabránit vnikání vody do konstrukce je upravený terén kolem stavby. Ten by měl být vzdálený 300 mm od spodní hrany dřevěné konstrukce z důvodu odrážející se dešťové vody od země (Obr. č. 1 v Galerii níže – Ukázky návaznosti upraveného terénu na dřevostavbu). 

Dalším důležitým prvkem správně zkonstruovaných dřevěných fasád je její dostatečné a funkční odvětrání, protože nejefektivnější způsob ochrany dřeva před vlhkostí je proudící vzduch. Je třeba větrací dutiny navrhnout tak, aby v průběhu roku nedocházelo k vyřazení „provozu“ otvoru například tím, že na jedné straně dojde k zamrznutí vlhkosti, čímž se zamezí přívod vzduchu. Dále je důležité vytvořit dutiny dostatečně veliké kvůli vlivu teplotních rozdílů na proudění vzduchu. Teplotu v dutině ovlivňuje také míra zaizolování konstrukce. Čím větší bude síla izolace, tím se do odvětrávacího prostoru dostane méně tepla a tím méně podpoří efekt odvětrávání. ³

Častou chybou způsobující rychlou degradaci dřeva použitého na fasádu je samotná montáž obkladu. Ten musí být namontován tak, aby nikde nedocházelo k zatékání vody do spár nebo stání vody na dřevěném materiálu. Je nutné, aby voda z povrchu fasády vždy odtekla pryč.² (Obr. č. 2 v Galerii níže – Ukázky špatného a správného skládání dřevěných fasádních obkladů).

Závěrem je důležité říci, že při návrhu a výběru fasádního obkladu je vždy podstatné hlavně konstrukční řešení fasády a s tím spojená ochrana proti vodě a vlhkosti.