Pět největších mýtů o dřevostavbách

Proč se nebát, že dřevostavba shoří, a čím Marie Terezie mohla způsobit strach z požáru dřevěných domů? Jakého stáří je nejstarší dochovaná dřevostavba? Jak je možné, že stavěním dřevěných domů chráníme životní prostředí? Odpovědi se dočtete v článku.

I když jsou dřevostavby stále populárnější, panuje o nich mnoho mýtů a polopravd. V tomto článku některé z těchto mýtů vysvětlíme a ukážeme si, že dřevostavby jsou bezpečné a není třeba se jich obávat.

• Shoří dřevostavba snadno?

Obavu z požáru dřevostaveb pravděpodobně částečně způsobila císařovna Marie Terezie. Ta totiž, ve snaze zabránit častým požárům, vydala v roce 1751 takzvaný Ohňový patent, který povoloval stavět domy pouze z nespalných materiálů. Oheň byl  tenkrát pro dřevěnou zástavbu ničivou hrozbou. Příčinou však nebylo dřevo jako takové, ale způsob jeho užití. Pokud jsou dřevěné konstrukce, které se ve stavebnictví používají, navrženy a vystavěny správně a dle stanovených norem, jsou dobře požárně odolné. Rostlé dřevo je totiž obtížně zápalné.

Když vystavíme konstrukční dřevěné prvky přímému požáru, jejich povrch rychle vzplane a poměrně silně hoří. Jen však do té doby, než se na povrchu dřeva vytvoří zuhelnatělá vrstva. Ta zabraňuje přístupu vzduchu do vnitřních vrstev dřeva, tlumí další hoření a má i dobré tepelně-izolační vlastnosti.

Zvláště masivní konstrukční prvky si svoji pevnost a nosnost uchovávají velmi dlouhou dobu. Konstrukce musí být navrženy a provedeny takovým způsobem, aby si během požáru zachovaly svou nosnou funkci.

Důležité je také opracování použitého dřeva. Plamen se šíří rychleji, když je povrch dřeva drsný  a má mnoho ostrých hran. Proto se dřevěné prvky hoblují a jejich hrany se zaoblují.

•   Má dřevostavba špatnou akustiku a je v ní všechno slyšet?

 Zde opět platí, že důležitý je kvalitní návrh i provedení.

Ochrana proti hluku je jedním z předpokladů, které musí splňovat každá novostavba.

Dřevostavby sice jsou k problémům s hlukem náchylnější než domy z masivního zdiva, vše se ale dá snadno vyřešit správnou volbou izolačních materiálů s dobrými akustickými vlastnostmi. Je třeba provést správně komplexní návrh, výrobní dokumentaci, výrobu i montáž.

•   Má dřevostavba nízkou životnost?

 Dřevostavby byly základním obydlím po tisíce let. Nejstarší dochovaná dřevostavba je přes 1400 let stará.

Průměrná životnost moderní dřevostavby je 80–100 let. Je však závislá na kvalitě provedení. V laicky a nepoctivě postavené dřevostavbě se mohou problémy projevit již po pár letech, ale kvalitně a pečlivě provedená stavba může vydržet až stovky let. Záleží také na údržbě a péči po celou dobu životnosti stavby.

Důležitou roli hraje konstrukční ochrana dřeva a také fakt, že dřevěná nosná konstrukce je vždy chráněna před vnějšími vlivy a stárne tak velmi pomalu.

•   Mohou dřevostavbu běžně zničit houby a červotoči?

 Základem úspěchu jsou kvalitní znalosti a zkušenosti architekta i realizační firmy. Prioritou je dokonale zvládnutý konstrukční detail a konstrukční ochrana dřeva. Tím se zamezí především  vlhkosti, která je největším nepřítelem dřevostavby a přímo souvisí s napadením škůdci. Je třeba zabránit zatékání srážkové vody, kondenzaci vzdušné vlhkosti a izolovat stavbu proti zemní vlhkosti. Konstrukce musejí být neustále vystaveny volnému proudění vzduchu.

Pokud z pohledu zkušeného projektanta konstrukční ochrana nestačí, aplikuje se chemická ochrana dřeva (biocidní přípravy apod.).

• Opravdu využíváním dřeva na stavbu domů ničíme lesy a poškozujeme životní prostředí?

Využíváním dřeva na dřevostavby naopak životní prostředí chráníme! Stavby ze dřeva jsou vyrobeny z jediné plně obnovitelné tuzemské suroviny. Roční přírůstky dřeva v našich lesích jsou vyšší než jeho plánovaná těžba. Dřeva je dostatek. Navíc, na výrobu dřevěných konstrukčních materiálů je zapotřebí mnohem méně vstupní energie než u materiálů ostatních.