Jaký zvolit vánoční strom. Živý nebo umělý?

Proč je živý vánoční stromek přívětivější k životnímu prostředí? Jaké jsou různé výklady tradice zdobení vánočních stromků? Podle čeho je dobré živý vánoční stromek vybírat a jak se o něj starat? Odpovědi se dočtete v článku.

Chráníte přírodu, či máte stromek umělý? Někteří lidé si kupují vánoční stromky umělé, protože si myslí, že tím chrání přírodu. Ale pozor, je tomu přesně naopak! Vánoční stromky z umělých hmot škodí přírodě hned dvakrát. Poprvé, když se vyrábějí, protože k tomu je zapotřebí určitého množství energie a navíc se při zpracování plastů uvolňují do ovzduší škodlivé látky. Podruhé pak při likvidaci, a to prakticky z totožných důvodů.¹

Naopak živé vánoční stromky jsou přírodní produkt, který během růstu prospívá životnímu prostředí přinejmenším produkcí kyslíku a při likvidaci poslouží buď jako neškodný zdroj energie, nebo se vrátí do přírodního koloběhu ve formě štěpky (štěpka).

Existuje několik výkladů a názorů, odkud se vzala tradice zdobení vánočních stromků. Jedním z historických faktů je, že tato tradice pochází z dob pohanských a souvisí s uctíváním slunečního božstva. Původně se ovocem, sladkostmi a světly zdobily stromy ve volné přírodě a posléze byl tento zvyk přenesen do lidských obydlí. Dalším jiným vysvětlením je, že lidé odpradávna věřili v návrat duší zemřelých mezi živé, a proto vznikl vánoční zvyk věšet stromeček špičkou dolů nad stolem a zdobit ho pamlsky. Byla to tzv. lest na mrtvé, kteří se měli nasytit pamlsků a spokojení tak nikomu neublížit. Zvykem germánských národů, které tímto uctívali boha Slunce, bylo o svaté noci před dům stavět osvícené jedle. Jedličku také uctívali již staří Římané, pro něž byla symbolem slavností slunovratu. Při keltských oslavách byly stromy symbolem života, světla na nich pak symbolem Slunce. Mimoto staří Keltové věřili, že větvičky chvojí přinášejí štěstí, zdraví a úspěch. ²

První zmínky o zdobení vánočního stromečku pocházejí z 16. století z Německa. Koncem tohoto století přijala tento zvyk i církev, která mu dala křesťanský význam a náboženskou symboliku. Ponechala pohanský symbol zelených větví jehličnanů jako podobenství věčného života, ale mimoto připodobnila vánoční stromeček k rajskému stromu Adama a Evy, na jejichž svátek se Štědrý den slaví. Strom (dřevo) je symbolem zrození (jesle, do kterých byl Kristus vložen), ale i smrt (dřevěný kříž, na kterém byl ukřižován). ³

V Čechách ozdobený vánoční stromek poprvé postavil ředitel Stavovského divadla v Praze Jan Karl Liebich ve své vile v Libni jako překvapení pro své přátele o Vánocích roku 1812. První svíčky se v Zemích koruny české na vánočním stromku objevily roku 1860. Po českém venkově se však vánoční stromeček jako tradice rozšiřoval jen velmi pomalu. ⁴

Stromečku trvalo 30 let, než se stal běžnou tradicí mezi panstvem a měšťanstvem. I přesto, že zvyk nešel tradiční cestou, ale od panstva k prostému lidu, přeci jen jej do konce 19. století přijala celá naše zem jako vánoční tradici. ⁵

Zřejmě nejčastěji se v období 19. století vybírala a používala jako vánoční strom naše původní dřevina jedle bělokorá. Ve 20. století však docházelo k rapidnímu úbytku této dřeviny (v původních přirozených lesích (přirozený les) jí bylo asi 18 %, nyní ani ne 1 %), kterou postupně začal nahrazovat smrk ztepilý, jehož výroba pocházela z nutných pěstebních zásahů (tj. prořezávek - prořezávka). ⁶

S výstavbou panelových sídlišť, vytápěných ústředním topením, se začala pozornost obracet k borovici lesní, též naší původní dřevině, jejíž jehličí neopadávalo v takovémto prostředí tak rychle jako u smrku.

V lesnické praxi existují dva nejčastější způsoby získávání vánočních stromků. V prvním případě se jedná o produkt lesnického hospodaření, tedy výše zmiňované prořezávky, která zlepšuje zdravotní stav a zvyšuje stabilitu porostu. V tomto případě je tvrzení: ,,nekoupím si živý stromek, abych ochránil les“ v podstatě mylným názorem, protože jsou tyto zásahy v lese součástí výchovného procesu, jsou žádoucí a nevyhnutelné. Vánoční stromek je tak druhotným produktem lesního hospodaření a uříznout se musí stejně. Jejich nevýhodou může být menší kvalita oproti druhému způsobu, ale za to cenově lepší dostupnost.

Ve druhém případě se jedná o stále více se rozšiřující způsob pěstování vánočních stromků na plantážích (plantáž), který pochází se Severní Ameriky. Výhodou této metody je, že se využívají k zakládání plantáží neprodukční plochy, které by jinak zarostly plevelnými dřevinami, využívají se plochy pod elektrovody, staré lesní školky (lesní školka), rekultivované plochy (rekultivovaná plocha) a ostatní pozemky vyčleněné z lesního půdního fondu (lesní půdní fond). Vánoční stromky pěstované na plantážích dosahují díky zvýšené péči (tvarování, přihnojování, ochrana proti chorobám) a speciálních opatření vysokých kvalit a jsou vhodné i pro cizokrajné dřeviny, které se u nás běžně v lesích nevyskytují. jako např. jedle kavkazská, borovice černá, douglaska tisolistá, smrk pichlavý a jeho varieta smrk stříbrný. Takovéto vánoční stromky jsou díky vysoké péči a nadstandardním podmínkám pro pěstování oproti stromkům z prořezávek výrazně cenově dražší. ⁷

Klasické vánoční stromky vypěstované na plantážích bývají staré okolo šesti sedmi let v případě borovic, a okolo deseti let v případě smrků a jedle. Za tuto dobu stromky dosáhnou výšky okolo 180 cm. Plantáže vánočních stromků jsou k přírodě šetrným způsobem pěstování. Stromky poskytují úkryt drobnému ptactvu a hmyzu, vážou CO₂, produkují kyslík a jsou obnovitelným zdrojem, což se o plastových stromcích říci nedá. ⁸

Dalším způsobem, který stojí za zmínku a který u nás není až v takové míře rozšířen, je pěstování vánočních stromků v kořenáčích nebo také v kontejnerech (kontejner). Výhodou je stálezelený stromek, který může mimo vánoční období stát na zahradě neozdobený.

Pokud se rozhodujete, jaký stromek vybrat, vybíráte-li mezi živým stromkem a umělým, určitě doporučujeme klasický řezaný. Nic totiž nedokáže nahradit smyslovou spojitost s Vánocemi tak výrazně a jedinečně jako vůně jehličí. Rozhodujete-li se mezi druhy smrk, borovice či jedle, podíváme se blíže na jejich vlastnosti z hlediska životnosti a cenové dostupnosti. Smrk je českou klasikou a zároveň se jedná o nejlevnější možnost. Krásně voní, ale musíme počítat s tím, že rychle opadává a je nejnáročnější na přísun vody. Pro svou citlivost smrk není příliš vhodný do paneláků (suché a teplé prostředí mu zkrátka nesvědčí). Delší životnost, hustý habitus a výrazné zabarvení mají smrky stříbrné, ale ty jsou také o něco dražší. Pokud si chceme stromku užít o poznání déle, zvolíme borovici. Při nákupu je ale třeba pečlivě vybírat, někdy je složitější najít požadovaný tvar, větve borovice rostou mnohdy nepravidelné. Pokud si trochu připlatíme, osvědčila se borovice černá, která má většinou lepší rozložení větví, je hustá a celkově vypadá lépe. Nejdelší životaschopnost má jedle. A nejen to, má pravidelnou stavbu větví a není náročná na přísun vody. Cenově je nejdražší ze všech. Luxusní vánoční stromy jsou z jedle korejské nebo normandské, jsou pravidelné, husté a krásně vybarvené. ⁹

Aby vánoční stromek nějakou dobu vydržel a radost ze stromku trvala co nejdéle, doporučuje se skladovat stromek v chladném prostředí, nejlépe postavený v nádobě s vodou. Ještě předtím je potřeba odříznout konec kmínku, aby stromek kvůli smole, kterou zalil řez, mohl dobře sát vodu. V případě, že máte na stromek stojan, kam lze nalít i vodu, je nutné, aby voda dosahovala až ke kůře. Stromky totiž vodu sají pletivem pod kůrou. Pokud si pořídíte stromek v dostatečném předstihu, je potřeba skladovat ho na místě, kde nebude vystaven přímému slunečnímu záření, aby tak rychle nevysychal. Není na škodu, když celý stromek pokropíte vodou, protože vláhu odebírá i jehličí. Pokud je stromek již usazený ve stojanu a je v místnosti, můžete ho občas zvlažit pomocí rozprašovače s vodou. ¹⁰

Jak již bylo uvedeno výše, kromě řezaných stromků mohou náš domov zdobit i stromky živé, zasazené v květináči (kontejneru). Pro takovéto pěstování vánočních stromků jsou vhodné pomalu rostoucí jehličnany a nízké odrůdy. Stromky v květináči každoročně přesazujeme. Pokud si ale tuto práci chceme ušetřit, musíme si pořídit stromek starší, který již tolik neroste.

Pokud si takový stromek koupíme, nesmíme zapomínat, že ho nelze pěstovat jako pokojovou rostlinu. Kromě několika dní během svátků musí být stromek venku. O svátcích bychom stromek měli domů přenést na co nejkratší možnou dobu, ideálně na tři, maximálně na pět dní. Pokud bychom ho doma nechali déle, již do 10 dnů se stromek „přeladí“ na jarní režim a po návratu do zimy by mohl zmrznout. Dovnitř stromek dáváme postupně, během několika dnů navyšujeme teplotu. Musíme myslet na jeho aklimatizaci (aklimatizace). Stromku by rozhodně neprospělo, pokud bychom ho z mrazivé zahrady přenesli rovnou do vytopeného bytu. Nejprve mu proto dopřejeme několik dní na chladném, ale nikoliv mrazivém místě (např. ve sklepě nebo na chodbě) a až pak jej přeneseme do obývacího pokoje. Stejný postup, ale ještě pozvolnější, dodržujeme i při navrácení stromku na zahradu. Stromek během jara můžeme přesadit do volné půdy, zasazujeme ho s neporušeným balem, do stejné hloubky, jako byl v květináči. Máme-li strom malého vzrůstu, je možné jej v květináči nechat natrvalo. ¹¹

Ať už si vyberete jakýkoliv stromek, přejeme Vám, aby Vaše Vánoce byly plné radosti, klidu a pohody.