Výchova lesních porostů

Stejně jako lidé, kteří jsou za svůj život „formováni“ rodiči, školou, kamarády, i stromy jsou při svém růstu ovlivňovány tak, aby uspokojovaly potřeby člověka. Roli „vychovatele“ v hospodářském lese (hospodářský les) na sebe bere odborník – lesník. Soustavnou péčí od založení lesního porostu až po jeho mýtní věk (zralost), lesník zajišťuje optimální plnění všech funkcí lesa.

Výchova lesních porostů se provádí výchovnými zásahy, kdy se z lesního porostu mechanicky nebo chemicky odstraňují nevhodní jedinci.

Výchovné zásahy se rozdělují několika způsoby. Podle toho, jakým způsobem výchovný zásah lesníci provádějí, se dělí na pozitivní (kladný) výběr a negativní (záporný) výběr. Při pozitivním výběru lesníci sledují stromy s vhodnými vlastnostmi a odstraňují nežádoucí stromy, které stromy s vhodnými vlastnostmi omezují ve vývoji. Při negativním výběru lesníci odstraňují stromy s nevhodnými vlastnostmi.

Podle toho, na jaké vlastnosti stromů se lesník při vyznačování výchovného zásahu u stromů zaměřuje, se dělí na zdravotní výběr, druhový výběr a jakostní výběr. Při zdravotním výběru lesník odstraňuje nemocné, uhynulé a poškozené jedince, jedná se tedy o negativní výběr. U druhového výběru lesník upravuje druhové složení lesního porostu pozitivním výběrem nebo negativním výběrem. U jakostního výběru lesník stromy hodnotí podle tvaru kmene, tvaru koruny a také podle zakořenění stromu. Jakostní výběr může být opět negativní nebo pozitivní.

Podle toho, jestli byl lesní porost založen umělou obnovou (umělá obnova lesa) nebo přirozenou obnovou (přirozená obnova lesa), se liší začátek výchovy lesa. Lesní porosty založené přirozenou obnovou – nárosty – mají větší počet jedinců na ploše a většinou jsou i druhově pestřejší. U nárostů je potřeba s výchovou začít mnohem dříve než u uměle založených lesních porostů – kultur (kultura). První zásah v nárostech se nazývá prostřihávka a dochází při něm k prostorové a druhé úpravě složení nárostu. Součástí je rozčlenění nárostu, který zajistí zpřehlednění plochy a snížení počtu jedinců, aby se předešlo ohrožení sněhem. Odstraňují se zejména předrůstaví jedinci (předrůstavý jedinec) a jedinci poškození.

Další zásah se nazývá prořezávka, kterou lesníci vychovávají mlaziny (mlazina) a tyčkoviny (tyčkovina). Prořezávka výrazně ovlivňuje druhovou skladbu, zdravotní stav, kvalitu a odolnost lesního porostu proti abiotickým vlivům. Součástí prořezávek je také rozčlenění porostu linkami. Linky umožňují pohyb mechanizačních prostředků a rovnoměrně zpřístupňují celou plochu lesního porostu. Prořezávky lesníci provádějí buď individuálním způsobem nebo schematicky. Při individuálním způsobu výchovy lesníci používají zejména negativní jakostní výběr. Schematický zásah znamená odstranění určitých řad stromů po celé ploše lesního porostu.

Výchova lesních porostů ve stadiu vyspívání, kdy lesní porosty ještě nedosáhly mýtní zralosti, se provádí probírkou (probírka). Probírkou lesníci vychovávají tyčoviny (tyčovina) a kmenoviny (kmenovina), probírka se provádí individuálním způsobem, schematický zásah není možný. Na rozdíl od prořezávek je význam probírek nejen pěstební, ale i ekonomický, protože z probírek vychovávaných porostů se získává dřevo, například na výrobu papíru.

Úkolem probírek je podpora hmotové produkce (hmotová produkce) lesního porostu, zvyšování odolnosti lesního porostu proti škodlivým činitelům a usměrnění druhé skladby lesního porostu. Probírkou lesníci hledají optimální poměr mezi počtem stromů a jejich individuálním prostorem. Lesníci provádějí úrovňové probírky, které kladným výběrem uvolňují nejvhodnější stromy v úrovni porostu (úroveň porostu) nebo podúrovňové probírky, které negativním výběrem zasahují zejména do podúrovně porostu (podúroveň porostu).

Závěrečnou fázi výchovy lesních porostů je uvolňovací probírka. Cílem je vybraným stromům zvětšit životní prostor a poskytnout jim tak více živin. Tímto zásahem lesníci vybraným stromům zvyšují tloušťkový přírůst a hmotovou produkci. Kromě toho má uvolňovací probírka připravit porost pro přirozenou obnovu, a to zvyšováním plodivosti vybraných jedinců a uvolňováním jejich korun.