Obnova lesa vznikající výlučně záměrnou činností lesního hospodáře. Je charakterizována jako způsob tvorby následného porostu buď sadbou semenáčků a sazenic vypěstovaných v lesních školkách (popř. stromků vyzvednutých z náletu), nebo síjí semen a plodů přímo na obnovovanou plochu. Umělá obnova lesa zcela převládá na holosečných obnovních prvcích, pod clonou mateřských porostů se uplatňuje ve formě podsadeb a podsíjí. Vegetativní forma umělé obnovy dominuje v topolovém hospodářství (výsadba řízků), ale významně se uplatňuje i při obnově hlavních hospodářských dřevin výsadbou řízkovanců.