Národní inventarizace lesů České republiky (NIL)

Národní inventarizace lesů České republiky NIL je založena na matematicko-statistické metodě zjištění stavu a vývoje lesa. Základem této metody je opakované pozemní měření na inventarizačních plochách rozmístěných po zájmovém území (ČR). Výsledky měření se nevyhodnocují za jednotlivé inventarizační plochy, ale pouze za velké územní celky (ČR, kraje, přírodní lesní oblasti). Výstupem inventarizace jsou odhady předem vybraných parametrů a přesnost výsledků je vyjádřena formou intervalových odhadů. Cílem inventarizace je poskytnout objektivní a nezávislé informace o stavu a vývoji lesa a umožnit tak hodnocení hospodaření v lesích.

Historie inventarizace lesů

Do 19. století bylo hlavní metodou zjištění stavu lesa (zásob) kompletní enumerace (výčet všech stromů) porostů, například průměrkováním naplno. První inventarizaci lesa na menším území s využitím výběrového postupu provedl ve Švédsku v roce 1830 jistý Israel af Ström. První Národní inventarizace lesů (NIL) byly provedeny ve Skandinávii, a to v Norsku v roce 1919, ve Švédsku v roce 1920 a ve Finsku v roce 1921. Postupně NIL zahájily i další země, například USA 1930, Francie 1960, Rakousko 1961, Čína 1973, Kanada 1981, Švýcarsko 1982, Itálie 1985, Německo 1986. Země střední a východní Evropy pak zahájily své NIL až po pádu komunismu (Polsko 1995, Litva 1998, Estonsko 1999, Lotyšsko 2004, Slovensko 2005, Rumunsko 2006). První statistická inventarizace v ČR proběhla v letech 2001–2004.

První NIL ČR 2001–2004

Inventarizační plochy sítě NIL1 jsou rozmístěny ve čtvercové síti s náhodně umístěným počátkem, stranou o velikosti 2 km a orientací sever–jih, východ–západ. Uvnitř každého inventarizačního čtverce jsou umístěny dvě inventarizační plochy. Inventarizační plocha má kruhový tvar o poloměru 12,62 m, výměra je tedy 500 m2. Na této ploše jsou pak pozičně zaměřeny a hodnoceny stromy od tloušťky 12 cm, stromy od tloušťky 7 cm jsou pak hodnoceny na kruzích o poloměru 3 m. Dále jsou hodnoceny stanovištní poměry, výskyt obnovy a další položky. Všechny středy ploch jsou stabilizovány geodetickou harpunou tak, aby je bylo možno opětovně dohledat a provést opakované měření. V rámci první inventarizace bylo provedeno pozemní šetření na 14 220 inventarizačních plochách klasifikovaných jako Les.

Vlastní měření pak provedlo 19 čtyřčlenných měřičských skupin v období 2001-2004. Vyhodnocení zjištěných údajů proběhlo podle metodiky zpracované doc. Ing. RNDr. Janem Zachem, CSc. Výsledky první inventarizace jsou dostupné na webových stránkách ÚHÚL.

První inventarizace poskytla informace pouze o stavu lesa, nikoli o jeho vývoji. Přesto poskytla několik zajímavých výsledků. Patrně nejdiskutovanějším výsledkem byla zjištěná výše zásoby hroubí. Celková zásoba hroubí podle NIL1 činí 900 milionů m3, soubor lesních hospodářských plánů (SLHP) z roku 2003 uvádí zásobu 650 milionů m3. NIL1 tedy oproti SLHP 2003 zjistila o 38,5 % vyšší zásobu. Rozdíl byl také samozřejmě zjištěn v hektarové zásobě hroubí a činí 33 % (NIL1 – 332,7 m3/ha, SLHP 2003 251 m3/ha). Druhým zajímavým výsledkem byla zjištěná vyšší plocha lesa oproti údajům podle SLHP i katastru nemovitostí (NIL1 – 2,752 mil. ha, SLHP 2003 2,589 mil. ha, katastr nemovitostí 2,644 mil. ha.). Rozdíl údajů podle NIL1 oproti SLHP tak činí +6,2 %, oproti katastru nemovitostí pak +4,1 %. Výsledky první inventarizaci jsou obsaženy v publikaci dostupné zde.

Druhá NIL ČR 2011–2015

V období mezi první a druhou NIL ČR byla provedena analýza technologie a metodiky použité v prvním cyklu NIL. Na základě této analýzy byla připravena a otestována metodika a technologie sběru dat pro druhý opakovaný cyklus NIL ČR. Provedení inventarizace pak bylo vyhlášeno Nařízením vlády č. 247/2009 Sb. Provedením inventarizace byl opět pověřen ÚHÚL Brandýs nad Labem. Terénní sběr dat byl zahájen na jaře 2011.

Inventarizační plochy sítě NIL2 jsou rozmístěny ve čtvercové síti s náhodně umístěným počátkem, stranou o velikosti 500 m a orientací sever-jih, východ-západ. Uvnitř každého inventarizačního čtverce (500 × 500 m) je zcela náhodně umístěn jeden inventarizační bod. Tento způsob výběru inventarizačních bodů je nejčastěji nazýván jako prostorově stratifikovaný výběr. Z inventarizační sítě 500 × 500 m, byly náhodnými podvýběry postupně odvozeny podsítě s neklesajícím (typicky vzrůstajícím) detailem šetření. V každé odvozené podsíti jsou zjišťovány informace přinejmenším ve stejném rozsahu jako v mateřské podsíti (každý bod podsítě s vyšším detailem šetření je zároveň bodem všech podsítí s nižším detailem šetření).

V rámci sítě NIL2 rozlišujeme následující druhy podsítí:

• 500 × 500 m (315 249 ploch) - nejhustší síť, provedeno pouze fotogrammetrické hodnocení kategorií pozemků a základních atributů (růstová fáze, hustota zápoje, dřevinná skladba atp.) v kategorii pozemků Les;
• 1 × 1 km (78 856) - na této podsíti je oproti síti 500 × 500 m navíc zařazen fotogrammetrický transekt, který slouží k odvození charakteristik několika typů výskytu dřevin mimo kategorii Les, k popisu krajinného rázu, k odhadu délky a vlastností okrajů kategorie Les atd.;
• 2 × 2 km (19 727) – na této podsíti je navíc prováděn sběr dat pozemním způsobem na kategoriích pozemku Les a Other Wooded Land (OWL);
• 4 × 4 km (4 920) - v této podsíti (říkáme též na plochách rozšířeného šetření) je navíc prováděno podrobné dendrometrické šetření zaměřené na sběr dat pro dendrometrické modely, jež mají být využity především pro účely vyhodnocení NIL2. Jsou zde sbírány detailní informace o fytocenózách a stanovišti včetně pedologických šetření a odběrů vzorků na hluboké půdní sondě, dále je zde popisován zdravotní stav jedinců vybraných dřevin. Na transektech mrtvého dřeva je prováděno rozšířené šetření navržené pro odhad množství ležícího mrtvého dřeva ve formě nehroubí (od 2 cm tloušťky). V této podsíti jsou pozemně šetřeny plochy kategorie pozemku LES a OWL.

Inventarizační plocha se skládá z několika částí, na kterých je definován odlišný způsob a rozsah šetření. Inventarizační plocha pozemního šetření obsahuje tyto části:

• střed inventarizační plochy – popis základních charakteristik ploch;
• čtverec 51 × 51 m pro šetření porostních charakteristik;
• velký kruh o poloměru 12,62 m pro šetření stromů, pařezů s výčetní tloušťkou od 27 cm, provedení fytocenologického průzkum;
• malý kruh o poloměru 5 m pro šetření stromů, pařezů s výčetní tloušťkou od 7 cm;
• kruhy nehroubí (poloměr 3 m) pro šetření obnovy od 10 cm výšky do 6,9 cm výčetní tloušťky;
• transekty pro šetření mrtvého dříví od 7 cm tloušťky, na plochách rozšířeného šetření od 2 cm tloušťky;
• transekt o délce 300 m pro šetření liniových, bodových a plošných objektů;
• zákopky – pro makroskopický popis půdního profilu do hloubky 50 cm;
• půdní sonda – pro detailní popis půdního profilu, zařazení do taxonomického systému lesních půd a odběru vzorků z jednotlivých horizontů pro následnou fyzikální a chemickou analýzu.

Vlastní terénní měření NIL2 provádělo 20 tříčlenných měřičských skupin, dvě skupiny se věnovaly kontrolní činnosti. Metodické a technologické zabezpečení NIL2 pak zajišťovali pracovníci nově zřízených specializovaných pracovišť. Vyhodnocení NIL2 bylo provedeno podle metodiky zpracované Ing. Radimem Adoltem, Ph.D. V rámci NIL2 bylo provedeno pozemní šetření na 23 088 plochách. Pro vyhodnocení NIL2 byly také využity údaje z 315 249 ploch, na kterých byla provedena fotogrammetrická interpretace leteckých a satelitních snímků.

Výsledky druhé inventarizace jsou dostupné na webovém portálu NIL.

Třetí NIL ČR 2016–2021

Třetí NIL byla zahájena v roce 2016. Jedná se o kontinuální podobu inventarizace, kdy bude probíhat průběžný sběr dat na inventarizačních plochách s pětiletým intervalem přeměřování a současně také průběžné vyhodnocování. Šetření NIL3 probíhá podle metodiky použité v NIL2. První výsledky NIL3 budou publikovány v roce 2021.