Současná kalamitní situace na severní Moravě a ve Slezsku

V tomto článku se budeme věnovat současné kalamitní situaci na severní Moravě a ve Slezsku ve vztahu ke zbytku ČR.

Současná kalamitní situace (kalamita), která v plné síle vypukla v roce 2015 v důsledku abnormálního sucha a vysokých teplot, se nejintenzivněji projevila na severní Moravě a ve Slezsku. Ať již v bližší či vzdálenější minulosti byla tato oblast postihována suchem a následně gradacemi podkorního hmyzu. Proběhla zde i první gradace lýkožrouta severského v první polovině 90. let 20. století. K eskalaci problémů však v tomto regionu došlo v roce 2015 po abnormálním suchém a teplém roce; obdobné podmínky byly pak i v následujících dvou letech.⁵ Je nutné si uvědomit, že již v roce 2014, tedy před nástupem onoho srážkově a teplotně extrémního roku 2015, byla v okrese Bruntál velmi nepříznivá kůrovcová situace (kůrovec), výrazně nejhorší v rámci celé ČR (objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví dosáhl hodnoty téměř 261 tis. m³). Velmi špatná byla situace i v okrese Olomouc, kde byla překročena hranice kůrovcového dříví 100 tis. m³ a v těsné blízkosti 70 tis. m³ se pohybovaly ještě okresy Nový Jičín a Opava. Na zbytku našeho území se objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví pohyboval v jednotkách tisíců, dosáhl rozpětí 10–20 tis. m³ nebo tuto hranici nepatrně překročil.²

Během roku 2015 se situace již zásadně změnila. V okrese Bruntál zůstala v rámci ČR nejhorší, bylo evidováno celkem 382 tis. m³, tj. nárůst o 46 %. K mírnému nárůstu došlo i v okresech Nový Jičín a Opava (o necelých 10 %), naopak v okrese Olomouc došlo k poklesu zhruba o 10 %. Výrazně se však zhoršil stav v dalších okresech severomoravského a slezského regionu. Více než 50 tis. m³ evidovaného smrkového dříví bylo hlášeno z okresů Frýdek-Místek, Jeseník, Šumperk a Vsetín a této hranice téměř dosáhl také okres Přerov. Ke zhoršení situace došlo také v dalších oblastech České republiky. Nejvíce se to týkalo okresů podél rakouské a německé hranice, především v okresech Jindřichův Hradec (42 tis. m³) a Klatovy (33 tis. m³), ovšem i další okresy překročily slabě hranici 20 tis. m³ nebo se jí přiblížily. Na většině území se však stále objem evidovaného kůrovcového dříví pohyboval v jednotkách tisíců m³, i když k jistému nárůstu došlo ve většině okresů.³

K prudkému zhoršení situace došlo v roce 2016. Nejhorší byla opět situace v okrese Bruntál, kde byla evidována celá jedna třetina smrkového kůrovcového dříví v rámci celé České republiky, a to konkrétně 1 051 tis. m³ (v ČR to bylo 3 002 tis. m³). Ke zhoršení došlo i v dalších okresech tohoto regionu, kde již v minulých letech nebyla situace dobrá. V Moravskoslezském kraji, kromě již zmíněného okresu Bruntál, byla nejhorší situace v okrese Opava – 127 tis. m³, v okrese Frýdek-Místek – 110 tis. m³ a v okrese Nový Jičín – 64 tis. m³. V Olomouckém kraji to pak v okrese Olomouc bylo 304 tis. m³, v okrese Šumperk 107 tis. m³ a v okrese Jeseník 103 tis. m³, ale v okrese Přerov se podařilo udržet kůrovce pod hladinou 50 tis. m³. Do tohoto výčtu nejpostiženějších okresů ze středu a severu Moravy je nutné ještě zahrnout ze Zlínského kraje okres Vsetín se 143 tis. m³. Objem evidovaného kůrovcového dříví ve výše jmenovaných okresech dosáhl téměř tří čtvrtin celkového objemu smrkového kůrovcového dříví v ČR. Ke zhoršení situace došlo však i v oblasti podél rakouské a německé hranice, kde se v jednotlivých okresech situace zhoršila přibližně o třetinu až polovinu. Nejhorší byla situace v okresech Jindřichův Hradec – 59 tis. m³, Třebíč – 54 tis. m³ a Klatovy – 58 tis. m³. Mezi 40–50 tis. m³ se pohybovaly další tři okresy – České Budějovice, Český Krumlov, Prachatice. Jestliže v předchozím roce došlo u několika okresů k překročení nebo přiblížení se k hranici 20 tis. m³, pak v tomto roce byla hranice 30 tis. m³ překročena ještě u dalších 6 okresů, vesměs podél jižní hranice ČR (Blansko, Domažlice, Jihlava, Písek, Tachov, Znojmo) a 20 tis. m³ u čtyř okresů (Brno-venkov, Strakonice, Trutnov, Žďár nad Sázavou) – pouze jeden z těchto okresů je mimo daný region. Ke zhoršení, a to často v řádech desítek procent, došlo i v řadě dalších okresů.⁴

K dalšímu zhoršení kůrovcové situace došlo v roce 2017. V rámci ČR stoupl objem evidovaného smrkového kůrovcového dříví na 3 740 tis. m³. Paradoxně klesl podíl kůrovcového dříví ze severní Moravy a Slezska vůči celkovému objemu evidovaného smrkového kůrovcového dříví na 61 %, přitom však i zde došlo v některých okresech v absolutních hodnotách k dalšímu nárůstu, ovšem v některých se podařilo situaci více či méně stabilizovat. Dramaticky se však změnila situace na zbytku našeho území, a to nejen v oblasti jižní Moravy a jižních a jihozápadních Čech.

Dominantním okresem s nejvyššími škodami, které dosahují výše opět zhruba jedné třetiny z celého území, byl Bruntál – 1 178 tis. m³. V Moravskoslezském kraji byly dále kalamitní okresy Frýdek-Místek – 120 tis. m³, Opava – 89 tis. m³ a Nový Jičín – 68 tis. m³. Pouze u okresu Nový Jičín došlo k dalšímu nárůstu, v dalších dvou okresech byl stav stabilizován. V Olomouckém kraji byla tradičně nejhorší situace v okrese Olomouc – 330 tis. m³, následovaly okresy Jeseník – 165 tis. m³ a Šumperk – 103 tis. m³, přičemž pouze u okresu Jeseník došlo k dalšímu nárůstu. V okrese Přerov došlo naopak k dalšímu poklesu na 25 tis. m³. Kritická situace přetrvává v okrese Vsetín – 200 tis. m³ ve Zlínském kraji, kde se situace opět výrazně zhoršila.

Výrazně se zhoršil stav na jihu Moravy a jihu a jihozápadě Čech. Nejhorší je situace na Českomoravské vrchovině. V okrese Třebíč bylo evidováno 131 tis. m³ a v okrese Jindřichův Hradec 101 tis. m³. Výrazně se zhoršila i situace v okrese Jihlava, kde bylo evidováno 55 tis. m³ (téměř dvojnásobný nárůst proti minulému roku). Zatímco v okresech České Budějovice se stav znormalizoval, pak v okresech Blansko, Český Krumlov a Prachatice došlo k nárůstu zhruba o 30 % a v okrese Písek o 60 %, objemy evidovaného dříví se zde pohybovaly obvykle kolem 50–60 tis. m³. K více než stoprocentnímu nárůstu objemu smrkového kůrovcového dříví došlo v okresech Domažlice (71 tis. m³) a Klatovy (115 tis. m³) a v okrese Znojmo to byl dokonce nárůst o cca 300 % (93 tis. m³). Situace se však zhoršila i v řadě dalších okresů v rámci celé ČR.¹

Na závěr je nutno dodat, že celková kůrovcová situace je ještě horší, než je zde uvedeno. Celorepublikové údaje zahrnují pouze 70 % našeho území. Navíc jistý podíl kůrovcového dříví je veden jako václavkové dříví nebo škody suchem. Odhadem by se tak v posledních letech mohl „reálný“ objem pohybovat v rozmezí 5–5,5 mil. m³.