Historie lesních kalamit v Evropě

Historie lesních kalamit v Evropě

Od kdy dochází ke kůrovcovým kalamitám? Kdy proběhla první celoevropská gradace kůrovce? Dochází k lesním kalamitám jen u nás? Odpovědi se dočtete v článku.

Rozsáhlé kalamity jsou v evropských lesích dokumentovány odedávna, přičemž je nezpůsobuje pouze podkorní hmyz, jako je tomu v případě současné kalamity. Gradace často souvisejí s větrnými a sněhovými polomy, nebo jsou způsobeny dalším škůdcem – motýlkem, který se  nazývá bekyně mniška.

Kůrovcové kalamity zcela jistě patří k těm nejvýznamnějším a provázejí lesní hospodářství celou jeho historií. Už z 15. století se dochovaly zmínky o poškození smrků červi na území dnešního Německa. První přesné údaje uvádějící i rozsah poškození však pocházejí až z kalamity, která probíhala mezi lety 1772 a 1799 v oblasti Harzu (dnešní Německo). Už tehdy se ale objevily názory, že odumírání smrků nezpůsobil ani tak kůrovec, jako předcházející období sucha. Z 19. století máme o gradacích více záznamů a pro boj proti kůrovci byly vyvinuty také účinné nástroje (lapáky).  

Ve 20. století byly kalamitami postiženy prakticky všechny země, ve kterých se lýkožrout smrkový přirozeně vyskytuje. V první polovině 20. století byla zřejmě největší gradace zaznamenána v Bosně, za celoevropskou a velmi rozsáhlou potom lze označit kalamitu probíhající v době 2. světové války a následných letech (přibližně 1945–1953). Ta nabyla svých rozměrů kvůli zanedbání péče o lesní porosty ve válečných letech, ale i vlivem sucha v kombinaci s abnormálně vysokými teplotami. V pozdějších rozsáhlých kalamitách hrál často roli kromě přírodních podmínek také „lidský faktor“.

Mezi nejznámější patří kůrovcová kalamita ve Skandinávii (70.–80. léta), pro jejíž likvidaci byly poprvé použity feromonové lapače. Další intenzivní vlnou lýkožroutových gradací v kombinaci s větrnými polomy způsobenými orkány bylo období 90. let 20. století, kdy utrpěly prakticky všechny země střední Evropy. Ke gradacím lýkožrouta v tomto období docházelo i v dalších zemích, jejich význam ale nebyl tak výrazný vzhledem k nižší lesnatosti nebo nižšímu zastoupení smrků v porostech. Kůrovcové kalamity se ovšem nevyhýbají ani Sibiři nebo Dálnému Východu. Zřejmě nejrozsáhlejší kůrovcová kalamita propukla na počátku nového tisíciletí a na většině území probíhá prakticky dodnes.

Zdroje

  1. BIRKER, N. Estimation of Ips typographus damagr in Värmland 1971-1982 by correcting and suplementing earlier results from sketch mapping. Granbarkborresakdor i Värmland, 21-31 str., 1985.
  2. CAPECKI, Z. 1986: Gradacja zagrozenia lasów górskich i mozliwosci ich ochrany. Sylwan 130 (2-3), 3-23 str., 1986.
  3. DAUTBAŠIČ, M. & ČABARAVDIČ, A. [Use of aggregate pheromones in control of spruce bark beetles (Scolytidae) in Bosnia-Herzegovina.] Works of the Faculty of Forestry, University of Sarajevo 2001 (No. 1), 19-33 str., 2001 (in Serbian).
  4. EHNSTRÖM, B., ANNILA, E., AUSTARA, O., HARDING,S. & OTTOSSON, J. G. Insect pests in forests of the Nordic countries 1982–1986. Rapport fra skogforskningen, Supplement 2, 1–12 str., 1998.
  5. EIDMANN, H. H. Impact of bark beetles on forests and forestry in Sweden. Journal of Applied Entomology 114, 193–200 str., 1992.
  6. ENGERSSEN, R., FORSTER, B., MEIER, F. & ODERMATT, O. Waldschutzsituation 2001 in der Schweiz. Allgemaine Forstzeitschrift 62, 365–366 str., 2002.
  7. GIRIC, A. A. Osnovy biologicheskoy borby s koroedem – tipografom (Ips typographus L., Coleoptera, Ipidae). Lwow: Vyssha shkola, 153 str., 1975 (in Russian).
  8. GRODZKI, W. Zahrozenie lasów górskich i podgórskich. In: JABŁOŃSKI, T. (ed.): Krótkoterminowa prognóza występovania szkodników i chorób infekcyjnych drzew leśnych w Polsce w 2016 roku. Sękocin Stary: InstitutBadawczy leśnictwa, Str. 126-141, 2016.
  9. GRODZKI, W. & MICHALSKI, J. B. Historia gradacji kornika drukarza. In: GRODZKI W. (ed.): Kornik drukarz i jego rola w ekosystemach leśnych. Warszawa: Dyrekcija Generalna Lasów Państwowych, 109-125 str., 2013.
  10. HODAPP, W. Der Verlauf der Fichtenborker Kallamität in Baden seit 1942. Str. 11-93. In: Wellenstein G. (ed.): Die grosse Borkenkäferkalamität in Südwestdeustschland 1944-1951. Ringingen: Forstschutzstelle Sudwest, 11-93 str., 1954.
  11. CHRISTIANSEN, E. & BAKKE, A. The spruce bark beetle of Eurasia. Str. 479-503. In: BERRYMAN, S. A. (ed.): Dynamics of forest insect populations: patterns, causes, implication. New York: Plenum Press, 479-503 str., 1988.
  12. KAPUSCINSKI, S. Problém kůrovce smrkového (Ips typographus L.) v Polsku. Lesnická práce 9: 150-153 str., 1950.
  13. KOMÁREK, J. Studie o kůrovci smrkovém (Ips typographus). Lesnická práce 4: 101-108 str., 1925.
  14. KUHN, W. Das Massenauftreten des achtzähnigen Fichtenborkenkäfers Ips typographus L. nach Untersuchungen in schweizerischen Waldungen 1946 bis 1949. Mittheilungen der Schweizerischen Zentrallanstalt für des Forstliche Versuchwesen 26: 245-330 str., 1949.
  15. KUNCA, A., DUBEC, M., GALKO, J., GUBKA, A., KONÔPKA, B., LEONTOVYČ, R., LONGAUEROVÁ, V., MAĽOVÁ, V. NIKOLOV, CH., RELL, S., VAKULA, J. & ZÚBRIK, M. 2018: Problémy ochrany lesa v roku 2017 a prognóza na rok 2018. In: KUNCA, A. (ed.): Aktuálne problémy v ochrane lesa. Zborník referátov z 27. ročníka medzinárodnej konferencie, 1.-2. februára 2018, Nový Smokovec. Národné lesnícke centrum – Lesnícky výskumný ústav Zvolen, 17-21 str., 2018.
  16. LEKANDER, B., BEJER-PETERSEN, B., KANGAS, E. & BAKKE, A. The distribution of bark beetles in the Nordic countries. Acta entomologica fennica 32: 1-38 str. + 78 map, 1977.
  17. LIBERAK, M. A. Niebezpieczénstwo ponownego rozmnozenia korniak w Tatrach. Las Polski 7-8:154-158 str., 1925.
  18. LIŠKA, J. Situace v ochraně lesa v Německu a Rakousku v roce 2015. Lesnická práce 95: 640-641 str., 2016.
  19. LIŠKA, J. Výskyt lesních škodlivých faktorů v okolních zemích v roce 2016. Lesnická práce 96: 473-475 str. 2017.
  20. LIŠKA, J., PÍCHOVÁ, V., KNÍŽEK, M. & HOCHMUT, R. Přehled výskytu lesních hmyzích škůdců v českých zemích. Lesnický průvodce 3/1991: 1-37 str. + 30 obr., 1991.
  21. MASLOV, A. D. Usykhanie elovych lersov ot zasukh v evrpesky terrirorii SSSR. Lesovedeniye 6: 77-87 str., 1972.
  22. MASLOV, A. D. Vspryshka massovogo razmnozheniya koroeda tipografa pod vlianiem zasuch 1972-1975. Vilnjus: Materialy VIII. Sjezda Vsesojuz. Entomol. Obeščestva 1981: 99-105 str., 1981.
  23. MASLOV, A. D. Massovye razmnozheniya koroeda tipgrapha: khronika i osnovnye zakonomernosti. Proc. Moscouw State For. Univ., 2002.
  24. MICHALSKI, J. Gradacje kornikowe w ostatním 50 – leciu w drzewostanach świerkowych Polski. In: BORATYŃSKI, A. & BUGALA, W. (eds.): Biologia świerka pospolitego. Poznan, 468-508 str., 1998.
  25. MERKER, E. Das Wetter im Jahre 1939 bis 1950 und sein Einfluss auf die Massenvermähring des grossen Fichtenborkenkäfers in Südbaden. Wiener allgemmeine Forst- und Jagd-Zeitung 123 (8): 213-233 str., 1952a.
  26. MERKER, E. Das Wetter im Jahre 1939 bis 1950 und sein Einfluss auf die Massenvermähring des grossen Fichtenborkenkäfers in Südbaden. Wiener allgemmeine Forst- und Jagd-Zeitung 124 (1): 1-22 str., 1952b.
  27. POPOVIČ, J. [Borkenkäferschäden in den Nadelholzwäldern der Drina und Vrbasbanate.] Phytopath. Sarajevo 2: 1-47, str. (in Serbian), 1931.
  28. SCHNEIDER-ORELLI, O. 1947: Untersuchungen über Auftreten und Überwinterung des Fichtenborkenkäfers Ips typographus. Schweizerische Zeitschrift für Forstwesen 98: 89-111 str., 1947.
  29. SCHWERTFEGER, F. Pathogenese der Borkenkäfer – Epidemie 1946-1950 in Nordwestdeutschland. Schriftenreihe der forstlichen Fakultät der Universität Göttingen und Mitteilungen der Niedersachsischen forstlichen Versuchanstalt 13/14: 1-135 str., 1955.
  30. SIMANOV V. Kalamity v historii a současnosti. Lesnická práce 93: 573-575 str., 2014.
  31. SKUHRAVÝ, V. Lýkožrout smrkový a jeho kalamity. Praha: Agrospoj, 196 str., 2002.
  32. THALENHORST, W. Die Borkenkäfer – Katastrofe in Deutschland. Übersicht über das neuere Schrifttum. 2. Nachtrag. Zeitschrift für Pflanzenkreikheiten (Pflanzenpathologie) und Pflanzenschutz 60 (1): 15-19 str., 1953.
  33. THÜRMER Die Borkenkäferkalamität in Russland in dem beiden Sommern 1882-1883. Wiener allgemiene Forst- und Jagd-Zeitung 1885: 389-392 str., 1885.
  34. ULRICH, A. Oekologische Befunde aus der hessischen Fichtenborkenkäfer – Statistik. In: WELLENSTEIN, G. (ed.): Die grosse Borkenkäferkalamität in Südwestdeustschland 1944-1951. Ringingen: Forstschutzstelle Sudwest, 179-189 str., 1954.
  35. WAGNER, E. Die Massenvermehrung der Borkenkäfer im Lande Würtenberg – Baden 1945 – 1951. In: WELLENSTEIN, G. (ed.): Die grosse Borkenkäferkalamität in Südwestdeustschland 1944-1951. Ringingen: Forstschutzstelle Sudwest, 95-106 str., 1954a.
  36. WAGNER, E. Enstehung und Verlauf der Borkenkäferplage 1945 – 1951 in Rheinland – Pfalz. In: WELLENSTEIN, G. (ed.): Die grosse Borkenkäferkalamität in Südwestdeustschland 1944-1951. Ringingen: Forstschutzstelle Sudwest, 165-177 str., 1954b.
  37. WELLENSTEIN, G. Die Niederkämpfung der Borkenkäfer in Würtenberg – Hohenzollern. In: WELLENSTEIN, G. (ed.): Die grosse Borkenkäferkalamität in Südwestdeustschland 1944-1951. Ringingen: Forstschutzstelle Sudwest, 107-164 str., 1954.
  38. WILKE, S. Ueber die Bedeutung tier- und pflanzengeographischer Betrachtungswise für den Forstchutu. (I. Dargetellt an Lymantria monacha L., Ips typogtaphus L. und Hylurgops glabratus Zett.). Arbeiten aus der Biologischen Reichsanstalt für Land- und Forstwirtschaft 18: 583-675 str., 1931.
  39. WORELL, R. Damage by the spruce bark beetle in south Norway 1970-80: A survey, and factor causing its occurence. Meddelelser fra Norsk Institutt for Skogforskning 38 (6): 1-34 str., 1983.
  40. ZOLUBAS, P. & ŽIOGAS, A. Recent outbreak of Ips typographus in Lithuania. In: GRODZKI, W., KNÍŽEK, M. & FORSTER, B. (eds.): Methodology of Forest Insect and Disease Survey in Central Europe. Proccedings First Workshop ot the IUFRO WP 7.03.10, Ustroń-Jaszowiec (Poland). Warszawa, IBL, 197-198 str., 1998.

Téma

Pojmy

Použité zdroje
Článek ke stažení

Podobné články