Kůrovcová kalamita – návrhy dlouhodobých opatření

Současná kritická situace v řadě lokalit České republiky (zejména severní Morava a Slezsko) nemá v historii obdoby. Stav se zhoršuje v oblastech především podél jižní hranice od východu Českomoravské vrchoviny až po Český Les. Situaci je třeba í řešit dlouhodobě s výhledem do budoucnosti. Je nutné předcházet kalamitním stavům. Některá z těchto řešení jsou v kompetenci lesníků, jiná spíše v kompetenci jiných resortů, resp. politiků.

Dlouhodobá řešení lze shrnout do pěti základních okruhů:

1. změna legislativních předpisů;
2. zajištění kapacit pro práce v lese;
3. vyřešení odbytu dříví;
4. vyřešení problémů s cestní sítí;
5. zabezpečení následného zalesnění, včetně ochrany proti škodám zvěří.

Legislativní změny

Zde je důležitá změna zejména u již zmiňované Vyhlášky Ministerstva zemědělství č. 101/1996 Sb. Zásadní změny by měly proběhnout v následujících tematických oblastech:

• nové vymezení hranice základního, zvýšeného a kalamitního stavu (kalamita);
• zavedení epidemického stavu;
• upřesnění využívání odchytových zařízení – v epidemickém stavu je prakticky nepoužívat vůbec, v kalamitním stavu mít možnost jejich redukce po odsouhlasení SSL;
• posílení pravomocí a odpovědnosti státní správy lesů (SSL) a odborných lesních hospodářů (OLH);
• změna způsobu evidence;
• upřesnění vedení evidence a zasílání hlášení příslušným orgánům SSL;
• změna ve výčtu kalamitních škůdců u podkorního hmyzu – zavést lýkožrouta severského, odstranit lýkožrouta lesklého.

Následně je nutné novelizovat příslušnou ČSN 48 1000. Zatímco ve vyhlášce by měly být pouze obecné principy, norma by měla obsahovat nejvýznamnější metodické pokyny (termíny, stanovení počtů odchytových zařízení a zásady jejich aplikace apod.).

Vše by mělo být řešeno tak, aby tyto podklady byly pro vlastníka srozumitelné a jednoznačné, aby OLH a orgány SSL měly jasně stanovené kompetence, při celkovém minimálním byrokratickém zatížení.

Část těchto problémů by měla přinést již v současnosti připravovaná novela vyhlášky č. 101/1996 Sb., avšak s ohledem na rychlost přípravy se vše do této novely nepodaří zapracovat. Proto bude nutné připravit další, komplexní novelu, která akceptuje výše uvedené principy, které již byly navrženy. Je pouze nutné nalézt široký koncensus při jejich přijetí ze strany všech zainteresovaných skupin, bez ohledu na typ vlastnictví. Stejně jako škůdce nezná hranice, tak ochrana lesa by neměla být ovlivněna typem vlastnictví.

Zajištění kapacit pro práce v lese

Počet pracovníků v lesním hospodářství (ale nejen v něm) dlouhodobě klesá. To vede k řadě problémů, zejména v rychlém zpracování a následné asanaci kůrovcového dříví. Problémem je i aktuální disponibilita, kterou do jisté míry umocňuje i současná legislativa (zákon o zadávání veřejných zakázek). Řešení, které má spíše dlouhodobý charakter spočívá jednak v navýšení počtu pracovníků v lesním hospodářství za pomoci různých pobídek a to především zřízením stálých pracovních míst dělníků u lesních správ LČR, kde budou moci tito zaměstnanci operativně reagovat na potřeby ve vztahu k ochraně lesa – těžbě kůrovcových stromů a jejich následné asanaci. Samozřejmě toto není „všespasitelné“, má to jiný efekt u lesních správ, kde kůrovec ještě není v kalamitním stavu, a zcela jiný u lesních správ s extrémně kalamitním (epidemickým) stavem. Je nutné zvolit vhodný rámec, ale jistě by to pomohlo při řešení současné krizové situace, která se stále rozšiřuje.

Vyřešení odbytu dříví

Řešení tohoto problému je zřejmě nejsložitější. Trh se těžko ovlivňuje. Zde bude nutné řešit spíše problematiku dlouhodobého uskladnění dříví při zachování jeho kvality, aby ho bylo možné prodat, až se situace na trhu stabilizuje. Řešením mohou být mokré skládky, avšak předem musí být kůrovcové dříví asanováno, a to ne chemicky (takovéto dříví nemůže být na mokrých skládkách uskladněno), ale např. odkorněním.

Vyřešení problémů s cestní sítí

V kalamitních oblastech dochází k abnormálnímu zatížení cestní sítě, nejenom lesních cest, ale také obecních silnic. Při tom dochází k jejich poškozování nad rámec normálu. Přestože probíhají snahy o řešení tohoto problému, zatím se ho nedaří uspokojivě řešit, a to především v oblasti oprava a jejich financování. Vede to často až k extrémním situacím, kdy obce zakazují vjezd automobilů nad 6 t hmotnosti, aby byla zaručena dostupnost v souladu s platnou legislativou a přitom se eliminovaly škody. Z pohledu ochrany lesa je tento přístup kontraproduktivní, v lese zůstává často neasanované dříví, avšak i v případě včasné asanace a nemožnosti odvozu (a následného prodeje) je to z pohledu vlastníka více než problematické. Toto je nutné řešit systémově, a to i s ohledem na možnost opakování této situace v budoucnosti.

 Zabezpečení následného zalesnění, včetně ochrany proti škodám zvěří

Zatímco předchozí tři body nebyly přímo v rukou lesníků, tento bod je velmi významný a lesníci ho mohou ovlivnit. V prvé řadě bude třeba vyřešit dřevinnou skladbu. Předpokladem je větší příklon k listnatým dřevinám, z jehličnatých se jako perspektivní jeví douglaska nebo také modřín. Více bude nutné pracovat s melioračními a zpevňujícími dřevinami (MZD) (meliorační a zpevňující dřevina). Specifickým problémem je použití smrku. Zatímco se běžně šíří informace, že smrk je v nižších polohách zcela neperspektivní dřevinou, že do několika let v nadmořských výškách do 600 m smrk vymizí. Smrk je velmi plastická dřevina, kterou lze využít i v současné době, a to i v nižších polohách. Je třeba však změnit přístup k němu. Dal by se využít např. jako MZD se zkráceným obmýtím na 50 let. Tím se podaří i věkově diferencovat nově zakládané porosty. Bude ovšem nutné upravit i příslušnou legislativu, např. Vyhlášku Ministerstva zemědělství č. 139/2004 Sb., kterou se stanoví podrobnosti o přenosu semen a sazenic lesních dřevin, o evidenci o původu reprodukčního materiálu a podrobnosti o obnově lesních porostů a o zalesňování pozemků prohlášených za pozemky určené k plnění funkcí lesa, příp. další. Značnou pozornost bude nutné věnovat i následným výchovným zásahům, aby byly nově založené porosty dostatečně stabilní, zejména vůči působení větru a sněhu. Nemalým problémem bude ochránit je před zvěří. Většina dosud poškozených porostů se nalézá v oblastech s vysokou populační hustotou zvěře, kde v nedávné minulosti byly vykazovány vysoké škody. Stejnověké mlaziny budou ideálním místem pro koncentraci zvěře, čímž porostou i škody na těchto porostech.