Památné stromy

Kolik lidských pokolení může přežít jeden strom? Které dřeviny mohou být prohlášeny památnými a kým? Jestli může každý občan navrhnout ochranu památných stromů?

Stromy byly na Zemi dávno před lidmi a svými životy umožnily lidem existenci, od pradávna byly nenahraditelné pro jejich užitečnost a pro ochranu, kterou lidem poskytovaly. Výjimečné stromy byly našimi dávnými předky považovány za sídla bohů. I dnes stromy ozdravují ovzduší, udržují vláhu, brání větru a zásadně dotvářejí krajinu. Zůstávají domovem ptactva i hmyzu, svou malebností, krásou a osobitostí dokáží působit na člověka. Protože jsou stromy dlouhověké, za svého života mohou provázet více než devatero lidských pokolení. Za to všechno si zaslouží naši vděčnost, moudrou starostlivost a péči.¹

Speciální kategorie ochrany dřevin je památný strom. Jsou to mimořádně významné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí. Vyhlašuje je orgán ochrany přírody. Za památné stromy, jejich skupiny nebo stromořadí je možno prohlásit dřeviny vynikající svým vzrůstem, věkem, významné krajinné dominanty, zvlášť cenné introdukované dřeviny a v neposlední řadě dřeviny historicky cenné, které jsou památníky historie, připomínají historické události nebo jsou s nimi spojeny různé pověsti a báje.

U těchto stromů je zákaz jejich poškozování, ničení a rušení v přirozeném vývoji. Ošetřování těchto stromů je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je u nich stanoveno ochranné pásmo, pokud je potřeba je zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí. Pokud není vyhlášeno, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Tyto stromy jsou označeny tabulemi s malým státním znakem ČR i s odkazem na prováděcí právní předpis – vyhlášku č. 60/2008 Sb. Jejich evidence je vedena v Ústředním seznamu ochrany přírody.²

Dospělé a staré stromy (zejména památné stromy ve volné krajině), díky svému stáří a vysokému množství mrtvé dřevní hmoty, představují naprosto unikátní biotop pro mnohé další organismy, které jsou na život v tomto prostředí jednoznačně závislé. Odstranění těchto suchých větví pak může mít za následek i odumření často chráněných a velmi vzácných živých organismů (např. netopýrů, strakapoudů a jiných ptáků, tesaříků, páchníků, roháčů a jiného hmyzu apod.).³ V našem právním řádu je to nedovolený a trestný zásah, který je podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny i finančně sankciovaný.

Pečovat o památné stromy je povinností vlastníka, stejně tak jako o kteroukoliv jinou dřevinu.⁴ Vlastník památných stromů však může buď požádat o dotaci na jejich ošetření místně příslušný pověřený obecní úřad, popř. obecní úřad s rozšířenou působností, nebo žádat o dotaci z krajinotvorných programů Státního fondu životního prostředí nebo z Programu péče o krajinu Ministerstva životního prostředí ČR. Vlastní ošetření klade velké nároky na výběr technologických operací, proto je třeba důkladné posouzení aktuálního zdravotního stavu stromu a jeho vitality. Proto je vhodné přenechat tuto práci specialistovi, jako je arborista.⁵

V naší zemi se dochovalo poměrně velké množství stromů, které byly vyhlášeny za památné. V minulosti závisela ochrana významných a pamětihodných stromů na vůli jednotlivců, později spolků a vycházela často z nejednotných zásad výběru. V současnosti je pravomoc vyhlašovat památné stromy svěřena orgánům ochrany přírody (orgánům státní správy), což v současnosti představuje značný počet úřadů.⁶

Historie ochrany památných stromů, na přelomu 19. a 20. století, je u nás spjata velmi úzce se vznikem a prací okrašlovacích spolků. Po přijetí zákona č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody byly památné stromy vyhlašovány buď jako chráněné přírodní výtvory, nebo chráněné přírodní památky.⁷ Nyní památné stromy chrání zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny definoval samostatnou kategorii památných stromů a nově upravil kompetence orgánů ochrany přírody. Podrobnosti upravila vyhláška MŽP č. 395/1992 Sb. a vyhláška č. 60/2008 Sb.⁸ Památné stromy jsou pak evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede AOPK ČR.⁹ Ústřední seznam zahrnuje soupis, popis, geometrické a polohové určení, právní a odbornou dokumentaci památných stromů včetně jejich ochranných pásem a smluvně chráněných památných stromů nacházejících se na území České republiky.¹⁰

Podle zákona č. 114/1992 Sb. může kterýkoliv občan ČR navrhnout ochranu vybraných stromů v kategorii památných stromů. Podle stejného zákona jsou památné stromy vyhlašovány rozhodnutím příslušného orgánu ochrany přírody. ¹¹ Dosavadní síť vznikala víceméně nahodile v průběhu poměrně dlouhého období. Při navrhování památných stromů je třeba postupovat uvážlivě a souhrnně zhodnotit celou řadu kritérií a hodnot, jak hodnotu biologickou a v tom nejen hodnotu dendrologickou, ale i hodnotu ekologickou – hodnotu mikroekosystému pro řadu biot, dále pak hodnotu krajinotvornou a estetickou, hodnotu historickou (historické události, pověsti apod.). Zároveň je třeba brát zřetel na zdravotní stav stromů a jejich provozní bezpečnost. V úvahu je nutné vzít i regionální hledisko a různorodost přírodních podmínek regionů.¹²