Městská zeleň

Stromy, jakožto nejzákladnější prvek všech zahrad, parků, sadů a městských sídel jsou neodmyslitelným článkem mezi přírodou a člověkem. ⁵ Jsou důležitou součástí prostředí, ve kterém žijeme. Každá dřevina má však jen omezenou životnost, proto o ně musíme dobře pečovat, aby své funkce na stanovišti plnily co nejdéle. Zeleň je přínosnou složkou městského prostředí, která plní funkci hygienickou, rekreační a estetickou. Pokud však neprobíhá dostatečná údržba a nestačí případná nápravná opatření a strom začíná být nebezpečný, mělo by se přistoupit ke kácení.

Historicky arboristika vznikla s tvorbou zahrad a upravováním krajiny člověkem, neboť stromy jsou základním článkem těchto prostorů. Tím se tedy stala specializovaným oborem zahradní a krajinářské tvorby. Vysazování a kácení stromů probíhalo podle kompozičních představ majitelů zahrad, parků a arboret. ² Zabývá se péčí o dřeviny rostoucí mimo les. Na rozdíl od lesnictví se arboristika zabývá jednotlivými stromy. Komplexní péče o dřeviny zahrnuje jejich hodnocení, vytvoření plánu péče, výsadby, ošetřování, až po kácení. ⁷ Péče o městskou zeleň je spojena s pojmem „Urban Forestry“, zabývá se však také všemi zelenými plochami, které vyžadují multi-managementový systém péče. ⁶

Ve městech je celá řada povrchů, které nejsou schopny vázat ani uvolňovat vodu. Tyto povrchy absorbují sluneční záření a akumulují teplo. Do této kategorie povrchů patří většina umělých povrchů, jako je asfalt, beton nebo zástavba samotná. Maximální teplota přes den se u těchto povrchů se může vyšplhat v našich klimatických podmínkách během nejteplejších měsíců v roce na více než 50°C, pokud nejsou zastíněny. ¹ V takto silně antropogenně (antropogenní) ovlivněném prostředí jsou stromy skoro až cizím prvkem. Působí zde na ně velké množství stresových faktorů (stresové faktory), na které nebyly adaptovány. ² Jen při správném pochopení těchto faktorů a jejich vlivů na životní procesy dřevin můžeme správně provádět následné pěstební zásahy na dřevinách.

Základním předpokladem, aby životaschopnost a funkčnost stromů v městských sídlech byla co nejdelší, je správný výběr vhodného druhu nebo také odrůdy. Na druhou stranu je nutné vlastnosti daných dřevin podpořit co nejvhodnějším stanovištěm, do kterého je vysazujeme, aby se dané vlastnosti dřevin mohly projevit. Dále je důležité vysazovat kvalitní výpěstky a provést kvalitní výsadbu a následnou péči. ⁴

Zcela specifické podmínky určující životaschopnost stromů ve městech jsou podle Kolaříka (2003) ²:

·       Dostupnost vody v kořenovém prostoru, ale i v průběhu roku

·       Dostatek půdního vzduchu (vliv udusání půdy sešlapem)

·       Skladba půdy a její pH (ve městech zejména navážky, absence humusové vrstvy a nedostatek živin, zvýšená půdní reakce – nevhodné zásadité pH)

·       Kontaminace půdy (například solemi, vápníkem ze stavebních sutí, psími exkrementy, herbicidy, těžkými kovy, únikem plynů z potrubí nebo oleji a pohonnými hmotami z automobilů)

·       Klimatické poměry

·       Znečištění vzduchu

Mezi další vlivy patří (Kolařík, 2001) ²:

·       Zemní práce v okolí stromů

·       Vandalismus

·       Poškození provozem motorových vozidel

Intenzita stresových faktorů a jejich kombinace nám pak určují, které dřeviny na stanovišti přežijí a které nejsou vhodné. Některé z nich mají globální platnost a zcela ovlivnit nejdou, některé můžeme ovlivnit vhodným výběrem dřevin na dané stanoviště nebo pěstebními opatřeními u již rostoucích dřevin. ²

Vztah mezi vegetací a městským prostředím funguje také naopak. Zejména stromy mají pozitivní vliv na své okolí. Podle Kolaříka (2003) ² ovlivňují mikroklima stanoviště a to zejména tepelnou bilanci a relativní vzdušnou vlhkost. Nezanedbatelné je také snižování prašnosti. V ulicích se stromy je prašnost čtyřikrát nižší než v ulicích bez stromů a v parcích je prašnost až desetkrát nižší než jinde ve městě. Stromy jsou hodnotné i při snižování hlučnosti a k ovlivňování větrného proudění. V neposlední řadě nám stromy prospívají uvolňováním biologicky aktivních látek, mezi které patří nepostradatelný kyslík, dále pak uvolňují bakteriostatických látek a látek s repelentními účinky.

V městském prostředí mají však stromy jednu ještě důležitější hodnotu a to psychologickou, s celospolečenským efektem. Tyto estetické funkce spadají sice pod subjektivní hodnocení každého obyvatele nebo návštěvníka města, ale jsou to nezanedbatelné hodnoty, které tvoří město hodnotnějším a kvalitnějším místem.