Biotopy

Představte si nějaké konkrétní místo v krajině. Vaše oblíbené místo v lese, řeku protékající městem, ve kterém žijete, jezero v horách – všechna tato místa mají své klima, jsou tvořena souborem neživých a živých faktorů, které na sebe vzájemně působí a navzájem se ovlivňují. Takové místo nazýváme biotop.

Každý biotop má svá stanoviště neboli místa, ve kterých se dané organismy v biotopu vyskytují. Příkladem stanoviště v takovém jezeře může být břeh, ostrov či nádrž. A protože každý organismus vyžaduje jiné podmínky, bude se v rámci biotopu vyskytovat na jiném stanovišti. Vezměme si takovou volavku popelavou a kormorána velkého – typické obyvatele vodních toků a nádrží. Zatímco volavka loví svou kořist na břehu nebo ve vodě ne hlubší než čtyřicet centimetrů, kormorán se nejraději pohybuje uprostřed řeky či jezera a nedělá mu problém lovit i v šestimetrové hloubce. Stanoviště pro hnízdění však mohou mít oba druhy podobná.

V České republice se nachází více než sto padesát typů přírodních biotopů, rozdělených do devíti tzv. formačních skupin. K těmto skupinám patří vodní toky a nádrže; mokřady a pobřežní vegetace, prameniště a rašeliniště, skály, sutě a jeskyně, alpínské bezlesí, sekundární trávníky a vřesoviště, křoviny, lesy a biotopy silně ovlivněné nebo vytvořené člověkem. Každá ze skupiny se skládá z přesně definovaných typů biotopů. Například ve skupině „Vodní toky a nádrže“ je jich šest, ale skupina „Sekundární trávníky a vřesoviště“ má takových biotopů skoro padesát.

I přes tuto klasifikaci rozhodně není biotop přesně ohraničeným územím s konkrétním seznamem rostlin a živočichů, kteří se v něm vyskytují. Biotopy plynule přecházejí jeden ve druhý a vytvářejí tak různé přechodové typy. Tyto biotopy se navíc neustále mění, ať už v důsledku změny klimatu či lidské činnosti, a proto je třeba je pravidelně mapovat a aktualizovat.