Lesní půda

Jak vzniká lesní půda? Jaké jsou typy humusu? Co je to kambizem? Odpovědi se dočtete v článku. 

Půda je neoddělitelnou součástí lesních ekosystémů, která má významný vliv na jejich stabilitu a biodiverzitu. Vzniká jako důsledek vzájemného působení jednotlivých faktorů půdotvorného procesu: půdotvorného substrátu, klimatu, živých organismů, vody a reliéfu. Nezanedbatelný vliv na půdu mají zásahy člověka.

Půda je nejsvrchnější vrstvou zemské kůry, která je  složena z minerálních částic, organické složky, vody a vzduchu. Minerální složka vzniká postupným chemickým a mechanickým zvětráváním hornin zemské kůry, organický podíl půdy se obnovuje rozkladem a můžeme ho dělit na živý (drobní živočichové, kořeny) a neživý (humus a hmota v různém stupni rozkladu).

Specifikem lesních půd je vysoký podíl humusu, což je jeden z  nejdůležitějších faktorů, který podmiňuje půdní fyzikální, chemické a biochemické vlastnosti. Vzniká postupným rozkladem (mineralizací) organické hmoty. V závislosti na rychlosti rozkladu nejčastěji rozlišujeme tři základní humusové formy: mull, moder a mor. Při nejpříznivějších klimatických a půdních podmínkách na kyprých, živinami dobře zásobených, půdách listnatých lesů vzniká mul, na středně bohatých půdách jehličnatých a listnatých lesů s podrostem trávy je moder a na stanovištích s nepříznivými podmínkami pro rozklad, na mělkých a kyselých půdách vzniká mor.

V našich středoevropských podmínkách, díky pestrému geologickému složení, velké členitosti terénu a klimatickým podmínkám, nalezneme velmi různorodé typy lesních půd i v rámci malých vzdáleností. Nejčastěji se vyskytujícím půdním typem jsou kambizemě (dříve nazývané hnědé lesní půdy), které poskytují poměrně příznivé růstové podmínky a jsou typické pro většinu lesů středních poloh. Poměrně hojně jsou zastoupeny i přechodně zamokřované pseudogleje, které vznikají ve vlhkém klimatu procesem zvaným oglejení. Pseudogleje jsou typické především pro ploché terénní poklesliny, mírně skloněné úpatí svahů a plochá údolí od nížin do hor. Ve vyšších a horských polohách potom nalezneme chudší kryptopodzoly a podzoly, které se vyskytují na stanovištích s přirozeným okyselením způsobeným opadem jehličnatých dřevin.