Výstavba dřevěných domů v České republice

Výstavba dřevěných domů v České republice

Dřevo jako materiál pro stavbu svého domu volí stále více lidí. Zatímco na přelomu tisíciletí činil podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) podíl dřevostaveb na celkovém počtu dokončených rodinných domů necelé procento a půl, ve druhé dekádě jejich podíl překonal desetiprocentní hranici. V roce 2015 pak procentní podíl dřevostaveb (na celkovém počtu dokončených rodinných domů) dosáhl hodnoty 13,35%. Pomalu se tak blížíme Německu, kde dřevostavby tvoří cca 15 % všech dokončených domů. Vzhledem ke skutečnosti, že Česká republika nepociťuje nedostatek dřevní hmoty, lze v nejbližších letech očekávat stálý růst podílu dřevostaveb. Stále se však máme co učit od zemí, kde mají dřevostavby tradici dlouhou několik století a podmínky ideální právě pro tento způsob stavění. V Rakousku je tento podíl až třetinový. Úrovně Spojených států a Kanady (60, resp. 70 %) v dohledné době v českém prostředí dosáhnout nelze. Nejdále z tzv. západních zemí jsou země Skandinávského poloostrova. Např. ve Švédsku dosahuje podíl dřevostaveb až 90%.

Tabulka 1: Podíl dřevostaveb budovaných v ČR ve vybraných letech.

Zdroj: ČSÚ, ADMD

Rád bych se zamyslel nad otázkou, proč vůbec v České republice existuje problém, že domy ze dřeva bojují o svou pozici na trhu. Dnes už je to boj celkem rovnocenný a stabilizovaný, jenže ještě před 20 lety nebylo vůbec jisté, zda má tento segment stavebnictví nějakou smysluplnou budoucnost.

Nejčastěji bývá tento problém zdůvodňován českou konzervativností. Češi prý od pradávna chtějí jen kamenná sídla a jiná pokládají za »papundeklová«, dočasná, podřadná, pro chudé atd.

Původ těchto přesvědčení můžeme hledat již v literatuře, která ovlivňuje naše životy od nejútlejšího věku. Jistě spoustu dospělých pamatuje pohádku O třech prasátkách. Ty se vydají do světa postavit si vlastní domečky. První si jej postaví ze slámy, druhé z větví a klacků. K těm přijde vlk, dům rozfouká nebo spálí a na prasátku si pochutná. Pouze třetí prasátko je chytré a dům si postaví z cihel a malty. Vlk se snaží, ale na třetí prasátko nemůže.

Pokud tyto myšlenky ovlivňují postoj k přírodním stavebním materiálům, není divu, že většina české populace jim nevěří a nepokládá je za plnohodnotnou náhradu cihel, betonu a oceli. Minulý režim, celkem přiléhavě, ve stavebnictví snad nepoužíval jiné materiály a pokud ano, tak způsobem ne příliš populárním -  jasným příkladem je předchůdce sendvičových dřevostaveb v Česku - tzv. Okál.

S příchodem kapitalismu a všech výhod i nevýhod s ním spojených se trh samozřejmě začal měnit a vyvíjet. Ke slovu se dostaly reklamní kampaně firem, propagující konkrétní materiál. Tím, že dřevo za 40 let komunismu téměř ztratilo tradiční využívání jako hlavní stavební materiál, trvalo logicky déle, než se ke slovu dostaly firmy, které měly za úkol tuto tradici znovu zavést.

Ze statistik vidíme, že se dřevostavitelům daří šířit pozitivní osvětu, vyvracet mýty a přesvědčovat zákazníky o výhodách dřevostaveb. Jak je patrné z grafu, v roce 1999 byl pouze jeden rodinný dům ze sta postaven ze dřeva. Nyní (v roce 2015) je to již každý sedmý dům. Dále je v grafu jasně vidět, že rozsáhlý útlum stavebnictví kvůli světové ekonomické krizi kolem roku 2008 se téměř nepodepsal na stále konstantně rostoucím trendu dřevěných staveb. Jedním z možných vysvětlení je výhoda dřevostaveb, která tkví v nižších provozních nákladech domu ve srovnání s jinými běžně používanými stavebními materiály. Je tím pádem ekonomičtější a přitažlivější pro obyvatele právě v době ekonomické krize.

Graf 1: Podíl dřevostaveb budovaných v ČR ve vybraných letech

Zdroj: ČSÚ, ADMD

Jaká je budoucnost dřevostaveb u nás a kam se ještě může tento segment stavebnictví posunout?

V oblasti rodinných domů se bude zkvalitňovat provedení staveb a stále častější budou budovy, které splňují nízkoenergetický standard či pasivní standard. Více se bude využívat moderních chytrých technologií pro vytápění a řízené větrání.

Ve světě je v současné době velké téma vícepatrové dřevostavby. Ve vyspělých ekonomikách již nejsou výjimkou stavby s konstrukčím systémem převážně ze dřeva nebo materiálů na bázi dřeva které mají deset i více podlaží.

Proč se takové domy nezačínají stavět také u nás? Naše české firmy si s těmi zahraničními klidně mohou změřit síly. Jak v kvalitě, tak i v rozsahu díla. Kde však absolutně ztrácíme dech a kde se nám naši zahraniční kolegové ztrácí daleko za horizontem, je legislativa. Například v oblasti požární odolnosti staveb stát téměř neumožňuje firmám uspět ve veřejných zakázkách s návrhy dřevostaveb.

Nicméně se zdá, že za 28 let, kdy se u nás uvolnil trh, vývoj dřevostaveb urazil dlouhou pionýrskou cestu. Nejtěžší začátek má již za sebou a nyní je důležité budovat stálou a nezaměnitelnou pozici na trhu, dbát na vysokou kvalitu realizovaných staveb českými firmami a v neposlední řadě zasazovat se o využívání domácího českého dřeva v plné šíři jeho technologického zpracování.

Zdroje:

PECHTOR, Aleš a Pavel ONČO. Obliba dřevostaveb u nás se už blíží k evropským standardům. Časopis stavebnictví [online]. [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://casopisstavebnictvi.cz/obliba-drevostaveb-u-nas-se-uz-blizi-k-evropskym-standardum_N5067

KLÍMA, Jiří. Výstavba rodinných a bytových domů („dřevostaveb“) v ČR v letech 1997 až 2010. Deník veřejné správy [online]. 2011 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.denik.obce.cz/clanek.asp?id=6505642

HEJHÁLEK, Jiří. Dřevostavby: fakta a dogmata. Stavebnictví 3000: nejvíce informací o stavebnictví v ČR [online]. 2003 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.stavebnictvi3000.cz/clanky/drevostavby-fakta-a-dogmata/

BLAHA, Vratislav. Kolik dřevostaveb se staví v České republice a kolik stojí? Dřevostavitel, online svět dřevostaveb [online]. 2016 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/clanek/kolik-drevostaveb-se-stavi-v-ceske-republice

ŠOPÍK, Michal. Česká legislativa je nepřítel pětipatrových dřevostaveb. Dřevostavitel, online svět dřevostaveb [online]. 2012 [cit. 2016-12-30]. Dostupné z: http://www.drevostavitel.cz/clanek/nepritel-petipatrovch-budov