Ekonomické výhody dřevostaveb

Proč je výhodné mít dřevěné stěny? Jak rychle je možné postavit dřevěný rodinný dům? Je dřevo výhodné oproti jiným materiálům a v čem? Odpovědi najdete v článku níže.

Stavební náklady jsou téměř vždy důležitým aspektem, nad kterým budoucí vlastník přemýšlí. Při rozhodování je třeba dbát nejen na celkovou cenu stavby, ale i její vlastnosti, provozní náklady a náklady na její likvidaci. Ačkoliv to na první pohled nemusí být zřejmé, dřevostavby jsou v mnoha parametrech ekonomicky výhodnější.

Největším rozdílem zděných a dřevěných staveb jsou stěny čili svislé konstrukce. Základová konstrukce, technické zařízení budovy, zdroj tepla, krov a střešní krytina jsou u obou materiálových variant shodné. Rozdíl je tedy především ve svislých konstrukcích, které tvoří přibližně pouhých 20 % celkových nákladů na stavbu, což je z pohledu celé stavby zanedbatelná částka. Zde tedy o výrazné úspoře můžeme mluvit jen stěží. Těžké je také zahrnout všechny technologické postupy využívané při konstrukci dřevostaveb do jedné kategorie, jiné náklady budeme mít, využijeme-li CLT panely, jiné při stavbě srubu a jiné při konstrukci s využitím lehkého skeletu. Pořizovací náklady však nejsou to jediné, čím se výsledné stavby liší.

Jednou z hlavních pozitivních charakteristik dřevostaveb je tloušťka obvodových konstrukcí – stěn. Nejčastěji jsou tvořeny sloupky s výplní z tepelné izolace a nemusí proto být tak masivní jako zděné alternativy. V případě zděné varianty silikátové materiály vyžadují tloušťku stěny kolem 450 mm, u dřevěných staveb zajistí odpovídající tepelně izolační parametry stěna široká pouze asi 300 mm. Takový rozdíl může při stavbě domu ušetřit až několik metrů čtverečních plochy, což se samozřejmě promítne i do ekonomické stránky stavby.

Dalším pozitivem dřevostaveb je rychlost výstavby. Běžný rodinný dům lze v technologii „two by four“ postavit za dva až tři měsíce za předpokladu, že je připravena základová konstrukce a dům dodáván na klíč.  U zděné stavby je kvůli množství na sebe navazujících technologických procesů minimální délka stavby jednu stavební sezónu, tedy od jara do zimy. Investované prostředky je tedy u dřevostaveb možné využívat dříve.

Většinu z nás ani nenapadne přemýšlet nad likvidací stavby, zvláště v době její stavby. Ale i v nákladech na likvidaci dřevostavby jasně vyhrávají. Dřevo můžeme zlikvidovat levněji a ekologičtěji než hromadu betonu a stavební sutě.

I když dřevostavba nemusí být po pouhém sečtení stavebních nákladů levnější variantou, v dlouhodobém horizontu jí rozhodně bude. I ekonomická stránka tedy dřevostavbám „nahrává“.