Výstavba dřevěných domů v České republice

Dřevo jako konstrukční materiál skýtá doslova neomezené možnosti. Ani výstavba bytových domů se tak dřevostavbám nemusí vyhýbat. Jako dřevostavbu můžeme označit stavbu, kde je přenos zatížení a prostorová tuhost zajištěna pomocí dřevěných prvků.¹ Nebo také jako stavbu, kde je nosná konstrukce tvořena převážně dřevěnými prvky. Bytový dům, pak lze dle prováděcí vyhlášky Stavebního zákona č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů definovat jako objekt, kde jsou umístěny více jak tři bytové jednotky.²

Narozdíl od rodinných domů se při výstavbě bytových domů nezveřejňují konkrétní materiálové báze stavby. Nelze tak zcela přesně určit podíl výstavby dřevěných bytových domů na jejich celkové výstavbě.

Historicky se s výstavbou bytových domů na bázi dřeva nezahálelo. Za zmínku stojí například bytové domy ze stavebního systému OKAL, které byly stavěny jako podnikové bytové domy.³ Výstavba bytových domů na bázi dřeva se v České republice na dlouhou dobu odmlčela. Až po roce 2004 jeden z významných českých výrobců do svého sortimentu zařadil výstavbu bytového domu na bázi dřeva.3 Na druhou stranu, pokud se vrátíme k definici dřevostavby, v určitých podmínkách lze za byt v dřevostavbě chápat i podkrovní vestavbu. Obytný prostor je z velké většiny vymezen nosnou konstrukcí ze dřeva (krokve).

V současné době není dřevo významnou měrou využíváno pro konstrukci bytových domů. K nejvýznamnějším projektům patří například výstavba více jak 300 bytových jednotek v Brně (výstavba zahájena v roce 2017).⁴ Otázkou zůstává, proč tomu tak je.

Bezpochyby je omezující platná legislativa, především ta vztahující se k požární bezpečnosti staveb. Aktuálně je možné vystavět maximálně dřevostavbu o čtyřech podlažích, respektive by požární výška budovy neměla přesáhnout 9 metrů.⁵ I takováto legislativní regulace výrazně výstavbu dřevěných bytových domů omezuje.

Přitom dřevěná konstrukce může pro bytovou výstavbu znamenat nespočet výhod. Jedná  se například o rychlost výstavby, která může oproti běžným zděným technologiím přinést vyšší ekonomický užitek (např. rychleji dosažené nájemné). Stejně tak svou roli hraje úspora užitné plochy oproti zděné alternativě.⁶ Každý ušetřený metr čtvereční má svůj význam a přináší nemalé ekonomické užitky. Neopomenutelnou vlastností dřevostaveb je snadná likvidace stavby na konci životního cyklu.⁷ To je koneckonců výhoda pro všechny stavby ze dřeva. Především pak pro ty, kde je jejich potřeba vázaná na věkové složení obyvatelstva nebo stavby dočasné. Týká se to například školek, škol či sociálního bydlení.

Jistou nevýhodou dřevostaveb, coby bytových domů, může být akustika. Především pak přenos hluku z bytu do bytu. Přenosu zvuku vzduchem lze vhodně zabránit volbou dělící konstrukce s vyšší plošnou hmotností.⁸ V tomto případě mají výhodu silikátové materiály. Nicméně ani v dřevostavbě není nemožné realizovat takové konstrukce, které budou splňovat požadavky na dělící konstrukce z hlediska akustiky, respektive takové požadavky, aby byla splněna vzduchová neprůzvučnost pro mezibytové stěny. Je však třeba opustit myšlenku, že se bude jednat o sádrokartonovu příčku o tloušťce 100 mm. Ta konec konců jen stěží splňuje akustické požadavky pro dělící konstrukci v rámci jednoho bytu. Stejně tak v konstrukci stropu mezi různými byty je třeba splnit minimální hodnoty vzduchové neprůzvučnosti.⁹

Druhým způsobem šíření zvuku v budovách je šíření zvuku konstrukcí. V tomto ohledu sledujeme parametr s názvem kročejová neprůzvučnost. Ta se odvíjí od skladby konstrukce stropu. Ta by měla být taková, aby byla schopna utlumit rázy, které vznikají např. dupáním. K útlumu takovýchto rázů se nejlépe hodí pružná vrstva o vysoké dynamické tuhosti, například minerální vlna.¹⁰

Akustika ve dřevostavbách obecně nemusí být problémem, je však třeba jí věnovat patřičnou pozornost již v projekční fázi.

Důkazem toho, že i v bytové výstavbě mají dřevostavby své místo, jsou realizace dřevěných bytových domů v zahraničí. Na rozdíl od České republiky se nejedná o ojedinělé případy. Za zmínku stojí například realizace bytových domů ve Vídni¹¹ či dva sedmipodlažní bytové domy v Berlíně.¹²