Typy a rozdělení dřevostaveb

Dřevostavbou se rozumí stavba, jejíž nosné prvky jsou tvořeny dřevem nebo materiály na bázi dřeva. Díky svým vlastnostem, jako je všeobecná dostupnost, jednoduché způsoby opracování a manipulace, vysoká pevnost, příjemný vzhled a dobré tepelně-izolační vlastnosti, se dřevo stalo velmi rozšířeným stavebním materiálem po celém světě. Protože dřevo je jedním z nejstarších materiálů používaných ke stavbě obydlí, dlouhý vývoj jeho využití dal vzniknout mnoha typům dřevěných konstrukcí. Tyto konstrukce můžeme obecně rozdělit na rámové, skeletové a masivní.

Rámové dřevostavby: lehké a ekonomické

Rámové konstrukce dřevostaveb mají základ v nosné, masivní, dřevěné kostře, která je  opláštěná velkoplošnými materiály na bázi dřeva, které také slouží k přenosu zatížení.¹ Někdy jsou rámové dřevostavby označovány jako „sendvičové konstrukce“. Rámová dřevostavba vznikla v USA, kde tvoří okolo 90 % všech rodinných domů.² Tento systém je velmi oblíbený i u nás, a to zejména díky tomu, že při relativně malé tloušťce obvodové stěny lze dosáhnout parametrů pro nízkoenergetický standard či pasivní standard.

Výstavba rámových dřevostaveb probíhá různými způsoby. Nejrozšířenější je tzv. panelový systém, kdy se konstrukční panely zhotovují v halách a ty se následně dopravují jako celek na stavbu. Často je využíván i způsob výstavby přímo na staveništi z jednotlivých konstrukčních prvků. Mezistupněm může být částečná prefabrikace, kdy jsou v hale vyrobené panely opláštěny pouze jednostranně. Nejvyšším stupněm prefabrikace je pak u nás minimálně využívaná výstavba hotových konstrukčních buněk.³

Obr. 1 – viz v Galerii níže – Rámová konstrukce⁴

Skeletové dřevostavby: velké a variabilní

Skeletové stavby mají nosnou dřevěnou kostru z tyčových prvků větších dimenzí umístěných v určitém rastru. Tyčové prvky tvoří nejčastěji lepené délkově nastavené dřevo. Obvodový plášť se nepodílí na přenosu zatížení a jeho funkce je zejména ochranná či ztužující. Základem skeletových staveb je historická hrázděná stavba, u níž nosnou funkci plnily také sloupky a nosníky, přičemž obvodové stěny plochu pouze vyplňovaly.

Skelet může být vůči obvodovému plášti umístěn v různých polohách – v exteriéru stavby, v interiéru, nebo se může stát součástí samotného obvodového pláště. Každá poloha má však své specifické požadavky. Nejvýhodnější a nejjednodušší variantou se zdá být umístění v interiéru, které minimalizuje nároky na ochranu dřeva před povětrnostními vlivy a případné tepelné mosty (tepelný most).

Skeletové stavby se obvykle staví s většími rozpony. Díky větší variabilitě dispozice a umístění skeletu vůči obvodovému plášti je možné skeletovou konstrukci využívat u architektonicky náročných staveb. Spoje dřevěných prvků je však nutné řešit ocelovými spojovacími prostředky.²

Obr. 2 – viz v Galerii níže – Skeletová konstrukce⁵

Masivní dřevostavby: rustikální i moderní

Masivní dřevostavby charakterizují obvodové zdi, kde plní nosnou funkci masivní materiál z plného profilu či spojovaný, doplněný o tepelně-izolační vrstvu. Masivní dřevo musí u těchto staveb tvořit minimálně 50 % nosné konstrukce. Masivní dřevostavby se dělí na dvě odlišné skupiny: srubové a novodobé.1 Díky tomu, že se u těchto staveb používá masivní dřevo (kulatina, řezivo a přířezy), je spotřeba dřevní hmoty na 1 m² stěny u těchto konstrukcí osmkrát až patnáctkrát vyšší než u rámových dřevostaveb.³

Srubové stavby, mezi něž jsou zahrnuty také roubené stavby, jsou nejstarším typem staveb z masivního dřeva. Typické jsou zejména pečlivým výběrem stavebního dřeva a náročným řemeslným zpracováním. Ke spojování jsou využívány tesařské spoje. Elementy srubových staveb plní jak konstrukční, tak pohledovou funkci.

Obr. 3 – viz v Galerii níže – Srubová stavba⁶

Novodobé masivní dřevostavby vycházejí z odkazu tradičních masivních dřevostaveb a své konstrukční dřevo obvykle přiznávají. Ve výstavbě se využívají průmyslově vyráběné konstrukční systémy z plošných masivních bloků vzniklých lepením, vrstvením nebo skládáním masivního dřeva. Takto vzniklé dílce se používají pro svislé, vodorovné i střešní konstrukce. Díky vysokému podílu masivního dřeva a průmyslovému zpracování lze u novodobých masivních dřevostaveb dosáhnout účinného přenosu velkých zatížení a vysoké rozměrové stability.²

Obr. 3 - viz v Galerii níže - Novodobá masivní konstrukce⁷

Díky mnoha dostupným konstrukčním systémům mohou být dřevostavby vyžity pro širokou škálu staveb od tradičních rustikálních či moderních rodinných domů, přes velké administrativní budovy, až po výškové a jiné náročné stavby.