Nejvyšší dřevěné stavby světa

Stejně jako v jiných oblastech lidského konání, i výstavba ze dřeva podléhá neustálému pokořování nejrůznějších rekordů. V posledních letech je potenciál dřeva znovuobjevován. Roli hraje trvale udržitelná výstavba ale i nové konstrukční možnosti dřeva jako materiálu. Pevnost dřeva v poměru k jeho nízké hmotnosti inspiruje k využití při návrhu výškových staveb. První vlaštovky v zemích, kde to legislativa především požární bezpečnosti dovoluje, již zaujímají své místo v městských panoramatech.

Materiál

Historicky bylo téměř jediným materiálem pro výstavbu dřevěných konstrukcí masivní dřevo. Moderní dřevostavby ale již využívají především dřevo konstrukční, u kterého se během zpracování eliminují jeho přirozené nedostatky (oslabení dřeva v místě suků, odlišná pevnost dle směru vláken, apod.).

Nejčastěji je používáno lepené lamelové dřevo pro prutové prvky (sloupy, nosníky) v kombinaci s CLT panely, což jsou křížem lepené desky pro plošné prvky (stěny, podlahy, stropy).

Vzhledem k nízké hmotnosti dřevěných konstrukcí jsou stavby často navrhovány jako částečně hybridní konstrukce, což jsou stavby kombinující konstrukčně různé materiály, v tomto případě nejčastěji dřevo s betonem, který zajištuje mimo jiné přitížení a stabilitu konstrukce především proti účinkům větru, které jsou u výškových budov významným zatížením.

Výškové stavby, které pamatují

Po celém světě jsou ještě dnes k nalezení  dřevěné budovy, které dokládají, že dřevo je nejen trvanlivým materiálem, který ve správných podmínkách dokáže přečkat staletí, ale že je také výborným konstrukčním materiálem. Dnes jsou tyto unikátní budovy součástí seznamu světového dědictví organizace UNESCO.

Chrám Tódaidži nacházející se ve městě Nara v Japonsku je nejvyšším dřevěným chrámem na světě, jehož rozměry základny 57,0 × 50,4 m odpovídají výšce 48,7 m, a který sám poskytuje přístřeší největší bronzové soše na světě o výšce 16 m. Původní budova byla vysvěcena v roce 752, avšak dnešní podoba chrámu pochází až z roku 1709.¹

Nejvyšší celodřevěná budova, která byla roku 1862 postavena bez zatlučení jediného hřebíku, je se svou výškou 37,5 m Kizhi Pogost stojící na ostrově Kizhi.²

Prvenství v oblasti nejvyšších dřevěných kostelů má kostel Sapanta-Peri v rumunské vesnici Surdesti, který byl postaven roku 1721 výhradně z dubového dřeva, který spolu s 54 m věží dosahuje celkové výšky 72 m.³

Moderní výškové budovy

Výškové budovy, kterým lze přičíst prvenství ve výšce, můžeme pro lepší srovnání rozřadit do více kategorií. Jsou jimi výše zmíněné kostely a chrámy, industriální stavby, jakými jsou například vysílací věže (rádiová věž Gliwice, Polsko, 118 m)⁴, rozhledny (Pyramidenkogel, Keutschach, Rakousko, 100 m)⁵ anebo stavby určené pro trávení volného času jako jsou horské dráhy (Colossos, Heide Park, Německo, 60 m)⁶.

Skutečný závod se však odehrává v kategorii rezidenčních budov.

Rezidenční budovy

Vlajkovou lodí ve výstavbě moderních dřevěných výškových budov je stavba Stadthaus architektonické kanceláře Waugh Thistleton. Byla první výškovou budovou na světě, která má kromě nosných stěn a stropních desek celodřevěná i schodiště a výtahové šachty. Devítipodlažní stavba o výšce 30,3 m byla dokončena v roce 2009.⁷

V říjnu roku 2012 byla v australském městě Melbourne dokončena další rezidenční výšková budova z CLT panelů o celkové výšce 32,2 m a tím se stala na další tři roky nejvyšší moderní dřevěnou stavbou světa.⁸

V roce 2015 štafetu prvenství převzala budova norského Bergenu se svou výškou 52,8 m s přiléhavým názvem „The Tree“. Na rozdíl od dvou předchozích budov postavených ryze v prefabrikovaném CLT systému, rezidence Treet kombinuje plošné CLT prvky s nosným skeletovým systémem sloupů a průvlaků z lepeného lamelového dřeva.⁹

V červenci 2017 se stala nejvyšší budovou na světě studentská rezidence Brock Commons v kanadském Vancouveru s výškou 57,9 m.¹⁰ 

Pomyslná štafeta však bude předána již v příštím roce 2018, kdy má být dokončen 84m polyfunkční dům HoHo Tower v nové zástavbě rakouské Vídně. Této výšky bylo dosaženo hybridním konstrukčním systémem kombinujícím centrální stabilizační betonová jádra s podlahovými deskami z dřevěného kompozitu, které jsou vynášeny dřevěnými sloupy.¹¹

Mrakodrapy (plyscrapers)

Zatím však nejsmělejší vizí v oblasti výškových dřevěných staveb je projekt 300m dřevěného mrakodrapu OakWood Tower zasazeného do centra Londýna, který si již nyní, jako mnohé jiné londýnské mrakodrapy, vysloužil svou přezdívku – „Toothpick“. Kontroverzní stavba navržená studiem PLP Architecture ve spolupráci s Fakultou Architektury Cambridgeské univerzity má mít kostru tvořenou vícevrstvým laminátem – materiál z křížem vyskládaných dřevěných vrstev slepených nehořlavým lepidlem.¹²

Dřevěné stavby vČR

I přesto, že legislativa¹³ v České republice značně omezuje výšku budov s dřevěným konstrukčním systémem, vznikají i zde výškové stavby celosvětově unikátní. Jednou z nich je rozhledna Bohdanka v obci Bohdaneč na Kutnohorsku, jejíž nosný systém je tvořen dřevěnou kulatinou, a která se svou výškou 52,2 m patří mezi nejvyšší stavby svého druhu na světě.¹⁴