Jak zabránit odtoku vody z krajiny

Lesy mají ve vodním hospodářství významnou funkci. Mají významný vliv na malý vodní cyklus, mohou pomoci při regulaci povodní.  Více se dočtete v článku.


Les jako zásobárna vody

Lesy pokrývají třetinu plochy České republiky. Rostou převážně v podhorských a horských oblastech s vyšší nadmořskou výškou. Ročně zde napadne okolo 1 000 milimetrů srážek, což je o polovinu více než v nížinách. Právě proto plní les významnou úlohu zásobárny vody.

O tom, kolik vody les zadrží, rozhoduje mnoho faktorů. Na jedné straně jsou to atmosférické srážky a jejich úhrn, na druhé je to výpar, geologická stavba a kvalita půd, vegetace či geomorfologie krajiny.

Čistotu i množství povrchové a podzemní vody ovlivňuje zemědělské hospodaření. Z naší krajiny mizí mokřady, meze a tzv. zasakovací pás – travnaté plochy často porostlé keři a stromy, které přirozeně zadržují vodu. Ubývá tak míst, kde se voda může vysrážet ze vzduchu a vsakovat do půdy. Důsledkem je pokles zásob podzemní vody a narušení přirozeného koloběhu vody.

Koloběh vody člověk výrazně narušil i v minulosti. Ubylo mlh, rosy a zeslábl také koloběh výparů místních srážek. Voda mizí z naší krajiny a rychle odtéká do moří a řek, odkud se vrací v podobě frontálních srážek. Střídají se období dešťů a sucha provázené extrémními teplotami. Hyne vegetace, stromy ztrácí odolnost vůči chorobám. Velkoplošné odvodnění navozuje stepní klima.

Malý vodní cyklus, který v naší zemi fungoval od pradávna, ovlivňují nejvíce lesy. Lesy mají mimořádnou schopnost zadržovat srážkovou vodu. Voda ze srážek se hromadí na povrchu lesních porostů, v nadložní půdní pokrývce a především v samotné půdě. Mimo to les zpomaluje odtok vody přeměnou povrchového odtoku na podzemní.

Protože veškerá voda na našem území pochází z atmosféry, je důležité, abychom ji uměli v krajině zadržet a zpomalit. Tím zabráníme vzniku povodní. Retenční schopnost lesa však bývá různá. Závisí na skladbě porostu, vlastnostech půdy a geologického podloží, způsobu hospodaření i geomorfologii terénu. Schopnost zadržovat vodu a působit protierozivně se u jednotlivých dřevin liší. Při zadržování vody v krajině hraje nejdůležitější úlohu kořenový systém. Důležitý je především tvar kořenů a hloubka prokořenění. Nejhlubší kořeny mívá borovice (1 až 4,5 m) a dub (1 až 10 m).

Jak zabránit odtoku vody z krajiny

Pokud chceme naši zem chránit před povodněmi, nesmí člověk dále narušovat vodní režim v krajině. Lesy, mokřady, meze a travnaté pásy nemohou ustupovat zemědělství a průmyslu. Nejen, že půda ztrácí svou retenční schopnost, přicházíme také o cenné druhy rostlin a živočichů, které zde žijí.

Zdroje

  1. BINDER, Róbert. Zahrádzanie bystrín. Bratislava, Oráč. 1950.
  2. EISTELOVÁ, M. a J. BIGGS (eds.). Restoration of stream ecosystems – an integrated catchment approach. Slimbridge, International Waterfowl and Wetlands Research Bureau Publication. 1995.
  3. CHLEBEK, A. a kol. Dlouhodobé odtoky z malých povodí. Lesnictví 43 (10). 1997.
  4. KREŠL, J. (1999). Vliv lesa na utváření odtoku při přívalových a dlouhotrvajících deštích. Lesnická práce 78 (11): str. 501-503. 1999.
  5. KVÍTEK, Tomáš. Povodně a retence vody v krajině [online]. 2013 [cit. 2017-08-27]. Dostupné z: http://www.nase-voda.cz/povodne-retence-vody-krajine/
  6. PODHRÁZSKÁ, Jana. Protierozní ochranná opatření v zemědělské krajině. Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. 2008.
  7. POŠTULKA, Zdeněk. Role lesního hospodaření při retenci vody v české krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007a.
  8. POŠTULKA, Zdeněk. Voda a zemědělství: Zemědělství a jeho vliv na vodní poměry v krajině. Brno, Hnutí DUHA: Studie Hnutí DUHA. 2007b.
  9. RUDA, Aleš. Voda na Zemi [online]. 2014 [cit. 2017-08-27]. Dostupné z: https://is.muni.cz/do/rect/el/estud/pedf/ps14/fyz_geogr/web/pages/07-voda.html
  10. SIMON, Ondřej a Martin SUCHARDA. Vliv hospodařeni v krajině na průběh a účinek povodní: přehled problémů a doporučena opatření. Hnuti DUHA. 2004.
  11. SKIBNIEWSKA, Halina. Trial settlement of influence of forest for the stage of ground-waters. Wiedomosci Sluzby Hydrologiczno-Meteorologicznej 4
  12. ŠTOLC, J. Voda jako krajinotvorná složka. In: MEZERA, Alois. et al.: Tvorba a ochrana krajiny. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. 467 s. 1979.
  13. VÁLEK, Zdeněk. Lesy, pole a pastviny v hydrologii pramenných oblastí Kychové a Zděchovky. Praha, Výzkumný ústav vodohospodářský. 1962.
  14. VÁLEK, Zdeněk. Lesní dřeviny jako vodohospodářský a protierozní činitel. Praha, Státní zemědělské nakladatelství. 1977.
  15. úvodní foto: dostupné on-line na http://www.ceska-krajina.cz