Uhlíková stopa dřeva

Tento článek navazuje na článek Co je uhlíková stopa. Je zaměřen na dřevo a jeho výhody z hlediska ekologie a ochrany životního prostředí. Odvětví s největším potenciálem pro využívání dřeva je bezesporu stavebnictví. Zároveň je také stavebnictví největší současnou hrozbou pro životní prostředí. Necelá polovina veškeré energie, která je na celém světě spotřebována, se použije na výrobu a dopravu stavebních materiálů a na výstavbu, provoz a likvidaci budov.¹ Jaká jsou východiska tohoto problému je předmětem tohoto článku.

Pro zopakování: uhlíková stopa vyjadřuje objem všech skleníkových plynů (skleníkové plyny) v ekvivalentním množství oxidu uhličitého vypuštěných do atmosféry během sledované aktivity. Ekvivalentní množství CO₂ znamená, že množství ostatních skleníkových plynů (vodní pára, metan, oxid dusný, aj.) je vynásobeno koeficientem. Ten porovnává vliv daného plynu na skleníkový efekt s vlivem oxidu uhličitého, který slouží jako měrná jednotka.2 Při posuzování uhlíkové stopy tedy bereme v potaz nejen emise CO₂, ale i všech ostatních skleníkových plynů.

Uhlíková stopa dřeva úzce závisí na životním cyklu každého konkrétního výrobku ze dřeva. Posouzení životního cyklu (LCA – Life Cycle Assessment) libovolného materiálu je základní metodou pro hodnocení dopadů produktu na životní prostředí, tedy mj. i z hlediska vypouštění skleníkových plynů. Metodika zjišťování LCA je zakotvena v českém normativním řádu normou ČSN ISO 14040-49.³

 Životním cyklem se rozumí všechny environmentální dopady daného produktu. Od těžby surovin, výrobu, užívání, až po konec jeho životnosti. Cyklus dřeva, které je použito na stavbu domu, ilustruje Obr. 1.

Obr. 1: Životní cyklus budovy – viz Galerii níže

V následujících odstavcích si ukážeme dřevo v jednotlivých úsecích životního cyklu dle Obr. 1.

Oproti ostatním stavebním materiálům má dřevo „ekologický náskok“ již před začátkem těžby surovin. Strom totiž ve vegetačních obdobích vykonává fotosyntézu. Vzdušný oxid uhličitý přeměňuje s pomocí slunečního záření na kyslík, který vypouští zpět do ovzduší a na cukry, ze kterých buduje svou biomasu. Tento proces strom vykonává po celou dobu růstu, tedy přibližně 60 až 120 let. Průměrně starý les v sobě uchovává přibližně 165 tun CO₂ na hektar.⁵ Lesy v České republice zaujímají přibližně třetinu rozlohy státu, konkrétně více než 2,6 mil. hektarů.6 Lesy jsou tedy obrovskou zásobárnou oxidu uhličitého.

Výhodou dřeva je také nízká potřeba energie spojené s kácením, obráběním a dopravou, pokud je dřevo použito lokálně. Při transportu na dlouhé vzdálenosti se zvyšuje spotřebovaná energie a s tím i ekologická stopa. Proto je důležité pro každého člověka pracujícího se dřevem vybírat dodavatele řeziva, kteří působí v daném regionu, popřípadě alespoň v České republice. Také platí, že čím nižší stupeň opracování dřevěného prvku, tím menší zatížení životního prostředí.

Oxid uhličitý je svázaný ve dřevě po celou dobu životnosti dřevěné budovy. Volbou dřeva pro stavbu obydlí můžeme přímo ovlivnit bilanci skleníkových plynů v atmosféře.

Stavění ze dřeva přináší také snadné dosažení standardu budovy, který zajišťuje velmi nízkou, až nulovou, spotřebu energie na její využívání (vytápění, svícení, ohřev vody, vaření, apod.). Tím se snižuje vliv budovy na spotřebu fosilních paliv a přímo úměrně také na skleníkový efekt. Tento styl výstavby je zároveň jedním z klíčů iniciativy Evropské komise – 2020. Ta se zavázala do roku 2020 snížit emise skleníkových plynů o 20 % (oproti hodnotám z roku 1990), 20 % energie Evropské unie získávat z obnovitelných zdrojů a vylepšit energetickou efektivitu o 20 %.⁷

A konečně, dřevo je přírodní materiál a proto je jednoduchá také jeho likvidace. Po dosloužení v konstrukci domu můžou být zdravé prvky recyklovány. Zbytkové dřevo se může rozdrtit a posloužit jako vstupní výrobní materiál pro aglomerované materiály.⁸ Nepoužitelné a poškozené frakce dřeva můžou být spalovány v kotlech nebo kamnech a přeměněny na tepelnou energii. Pouze tehdy, když dřevo nemá jiné využití a je spáleno, se rozkládá dřevní biomasa a vzniká oxid uhličitý, který se tak navrací zpět do atmosféry.

Bilance oxidu uhličitého je jedním z nejvýznamnějších environmentálních výhod, které dřevo nabízí. Tím, že dřevo váže CO₂ ve své biomase, výrazně snižuje ekologický dopad aktivit při jeho zpracování. U mnoha dřevěných výrobků množství uvolněných skleníkových plynů vzniklých při produkci nepřesáhne objem oxidu uhličitého svázaného v materiálu.⁹ To znamená, že je celková bilance oxidu uhličitého takového dřevěného výrobku záporná, tedy výrobek napomohl ke snížení množství CO₂ v atmosféře. To je kvalita, kterou nemůže nabídnout žádný materiál, který nevytvořila příroda. A s touto kvalitou by se mělo počítat při rozhodování například o tom, z čeho budeme stavět naše domy.

Další informace k tématu čti ve článku Uhlíková stopa - úvod do tématu.

Zdroje

1. MÁRTÓN, Jan a kol. Stavby ze slaměných balíků. 2. vyd. Liberec: vydáno vlastním nákladem, 2014, 228 s.
2. ŠMEJKAL, Petr a Jan KOTEK. Kdo přitápí v atmosféře? Abychom pochopili podnebí, musíme rozumět vlastnostem molekul. Přírodovědci.cz [online]. 2013 [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: https://www.prirodovedci.cz/magazin/kdo-pritapi-v-atmosfere
3. Co je environmentální prohlášení o produktu (EPD): Environmentální značení typu III – Environmentální prohlášení o produktu. CENIA: Česká informační agentura životního prostředí [online]. [cit. 2017-10-31]. Dostupné z: http://www1.cenia.cz/www/epd/co-je-rpd
4. HODKOVÁ, Julie a kol. LCA. In: Envimat: stavební výrobky a životní prostředí [online]. ČVUT v Praze, Fakulta stavební [cit. 2017-10-31]. Dostupné z: http://www.envimat.cz/metodika/lca/
5. Evaluating the Carbon Footprint of Wood Buildings: Reducing greenhouse gases with high-porformance structures. American wood council [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: http://www.awc.org/pdf/education/gb/ReThinkMag-GB500A-EvaluatingCarbonFootprint-1511.pdf
6. Lesnictví. EAGRI [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/
7. 2020 climate & energy package. European Commission: Climate Action [online]. [cit. 2017-10-27]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/clima/policies/strategies/2020_en
8. Recyklace dřeva. EcoServis: komplexní nakládání s odpady [online]. [cit. 2017-10-31]. Dostupné z: http://www.ecoservis.eu/recyklace-dreva
9. CHYBÍK, Josef. Přírodní stavební materiály. Praha: Grada Publishing, 2009.