Schopnost dřeviny udržovat a obnovovat své životní funkce v měnících se podmínkách životního prostředí. Jde v podstatě o určitou, zpravidla na ekofyziologickém základě stanovenou míru schopnosti stromu a přeneseně porostu reagovat na negativní vlivy prostředí (např. vliv antropogenních imisí) a vyrovnávat se s nimi.